+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Zámek Čechtice

  • Zámek Růžkovy Lhotice

    Zámek Růžkovy Lhotice

    Čechtice, 25765

    (ve vzdálenosti 2,6 km od Zámek Čechtice)

    Zámek dnes provozuje muzeum hudební tradice. Tvrz postavenou ve 14. století nahradil v 18. století barokní zámeček. Jméno získal po majitelích Janu a Jiřím Růžkových. V 1. polovině 19. století vlastnil zámek otec Bedřicha Smetany. Ten jsem jezdil často hledat inspiraci do svých děl. Bedřicha Smetanu zde připomíná jeho busta nad v chodem do zámku. Kvůli nízké návštěvnosti zámku se vám může stát, že kastelán nebude přítomen. Musíte pro něj dojít do místa jen několik metrů vzdáleného, do stavení s číslem popisným 26. Objednat se můžete na níže uvedeném tel. čísle.
  • Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

    Kostel sv. Bartoloměje v Kondraci

    Kondrac, 80181

    (ve vzdálenosti 12,8 km od Zámek Čechtice)

    V nevelké obci Kondrac se nachází vzácná stavba románského kostela sv. Bartoloměje z počátku 13. století. Jde o venkovskou církevní stavbu, která patří k nejstarším a nejkrásnějším v Čechách.

    Z románské podoby chrámu se zachovala loď se dvěma kruhovými věžemi, v polovině 14. století byla přistavěna gotická loď se sakristií. V roce 1918 udeřil do věže blesk a kostel vyhořel. Byl však postupně obnoven, poslední oprava spadá do sedmdesátých a osmdesátých let 20. století. Zajímavostí je i to, že oltář a kazatelna pocházejí z Dolních Kralovic, zatopených želivskou přehradní nádrží.

  • Zámek Vlašim

    Zámek Vlašim

    Zámek 1, Vlašim, 80041

    (ve vzdálenosti 14,3 km od Zámek Čechtice)

    Zámek se nachází ve městě Vlašim nad řekou Blanicí. Původní hrad nechal postavit ve 14. století Hynek z Vlašimi. Od poloviny 15. století do poloviny století 16. byl hrad postupně přeměňován na šlechtické sídlo a renesančně přestavěn. Od 18. století až do roku 1945 vlastnili zámek Auerspergové, kteří nechali zámek upravit klasicistně. Touto podobou se zámek chlubí dodnes. V zámecké expozici se nacházejí původní zbraně, lovecké trofeje dřívějších majitelů, nářadí a oděvy užívané v minulosti a mnoho dalších zajimavých historických exponátů.
  • Zámek Březina

    Zámek Březina

    Hořepník, 39421

    (ve vzdálenosti 14,4 km od Zámek Čechtice)

    Zámek se nachází v obci Březina na Rokycansku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná stavba se středním mohutným rizalitem. Zámek je obklopen přístupným anglickým parkem, přecházejícím v oboru. Jáchym ze Šternberka začal v roce 1790 stavět zámek, který byl dokončen v empírovém stylu v roce 1808. Ve 30. letech minulého století sem na prázdniny jezdil komik Vlasta Burian. Ve 2. polovině minulého století bylo na zámku zřízeno lesnické učiliště.
  • Zámek Louňovice pod Blaníkem

    Zámek Louňovice pod Blaníkem

    Louňovice pod Blaníkem, 25706

    (ve vzdálenosti 14,6 km od Zámek Čechtice)

    Zámek ležící na západní straně náměstí v Lounicích pod Blaníkem. Jedná se o renesanční, na konci 17. století raně barokně přestavovaný zámek. Na konci 80. let 20. století zakoupila zámek od církve TJ Sokol a zámek byl značně opraven. Tj Sokol vlastní zámek i dnes a provozuje v něm expozici věnovanou Louňovicím, Blaníku a archeologickému výzkumu bývalého kláštera premonstrátek. Přijeďte se podívat na rodiště hudebního skladatele Jana Dismase Zelenky do Louňovic, které jsou vzdálené 10 km od Vlašimi. Několikrát denně jsem jezdí přímý spoj z Prahy.
  • Zámek Těchobuz

    Zámek Těchobuz

    Těchobuz, 81267

    (ve vzdálenosti 15,3 km od Zámek Čechtice)

    Obec Těchobuz, která se nachází na Pelhřimovsku v kraji Vysočina, se pyšní půvabným barokním zámkem. Zámek je obdélná patrová budova s mansardovou střechou a hranolovou věžičkou, zakončenou cibulovitou bání. Přední průčelí má bohatě zdobené fasády s květinovými vzory, reliéfy hlav a mušlemi v lizénových rámcích. Jednoduchý vstupní portál doplňuje letopočet 1798. Zámek obklopuje zahrada a park. Zámecký areál není veřejnosti přístupný.

    Předchůdcem zámku byla tvrz či hrad ze 14. století. Již na počátku 16. století se zde připomíná zámek, který nechala hraběnka Marie Anna Rindsmailová v letech 1786 – 1798 rozšířit a pozdně barokně přestavět. Od roku 1798 patřil zámek skláři Josefu Hofmannovi, za kterého zde v letech 1823 – 1842 pobýval profesor B. Bolzano. Dnes je na zámku domov zdravotně postižené mládeže.

  • Zámek Červená Řečice

    Zámek Červená Řečice

    Červená Řečice, 39446

    (ve vzdálenosti 15,8 km od Zámek Čechtice)

    Zámek Červená Řečice leží ve stejnojmenné obci cca 12 km severně od Pelhřimova, přímo u hlavní silnice. Doba vzniku tvrze na místě dnešního zámku není zcela jasná, ale pravděpodobně zde stála již počátkem 13. století. Později byla opevněna a přestavěna na gotický hrad a kolem roku 1460 změnil Štěpán Leskovec z Leskovce staré sídlo na renesanční zámek. Od roku 1623 až do 2. světové války byl zámek majetkem pražského arcibiskupství, ale v jeho držení téměř nepřetržitě chátral. Přes některé pokusy o opravu v 70. letech trvá rozklad dodnes. Největší zajímavostí je velmi zachovalé opevnění se dvěma baštami na západě, valy, příkopy a rybníky, které chránily původní hrad před nájezdy cizích vojsk. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří, fasády jsou bohatě zdobeny sgrafity a mezi renesanční budovy je vklíněna cca 12 metrů vysoká hláska z konce 13. století. Zámek je ve velmi špatném stavu a přístupný pouze několikrát do roka.
  • Želivský klášter

    Želivský klášter

    Želiv, 39444

    (ve vzdálenosti 16,3 km od Zámek Čechtice)

    Klášter byl založen spolu s klášterním kostelem Narození Panny Marie v první polovině 12. století na vysokém ostrohu obtékaném ze dvou stran říčkami Želivkou a Trnavou. Původně zde sídlil mužský řád benediktinů, který byl však záhy vypuzen a nahrazen premonstráty. Z jejich řad vyšel i známý husitský kazatel Jan Želivský. V letech 1420 a 1424 husité klášter dobyli a zničili, ještě do poloviny 15. století se jej však podařilo alespoň částečně obnovit. V roce 1559 si vystavěli v areálu kláštera Trčkové, tehdejší majitelé panství, goticko-renesanční sídlo zvané Trčkův hrad. Do správy premonstrátů se klášter vrátil až koncem 16. století. V století 17. proběhly barokní úpravy kláštera. Po požáru v roce 1712 byly budovy včetně kostela obnovovány ve stylu barokní gotiky. Začátkem 20. století se klášter dočkal ještě novorenesančních úprav.

  • Rotunda sv. Václava v Libouni

    Rotunda sv. Václava v Libouni

    Zvěstov, 25705

    (ve vzdálenosti 16,5 km od Zámek Čechtice)

    V obci Libouň stojí románská rotunda sv. Václava. Kostel o válcové lodi, s apsidou a hranolovou věží na západě vznikl nejspíše v první čtvrtině 13. století. V průběhu 14. století měli ke kostelu podací právo opati želivského kláštera, a to až do husitských válek, kdy fara zanikla.

    Architektura kostela, jeho vcelku slohově jednotné raně až vrcholně barokní vybavení, umožňuje odkrytí nástěnných maleb v lodi i presbytáři. Jak je patrné z restaurátorského průzkumu, existuje zde více vrstev maleb. K velmi zajímavým patří postavy světic, které vznikly nejspíše po roce 1500. Dokumentují tak, že zdobeny byly nejen význačné architektonické památky v kulturních centrech, ale i prosté venkovské kostelíky.

  • Zámek Pacov

    Zámek Pacov

    Pacov, 39501

    (ve vzdálenosti 17,1 km od Zámek Čechtice)

    Barokní zámek se nachází ve městě Pacově na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. Zámek je trojkřídlá dvoupatrová stavba s bosovanými nárožími. Nejstarší je západní a také severní křídlo, ve kterém jsou zachovány klenuté sklepy. Severně od zámku jsou zbytky opevnění z původního hradu. V roce 1864 se v dnes již neexistujícím východním křídle narodil básník Antonín Sova.

    Původní hrad zde stál zřejmě již ve 12. nebo 13. století. První písemná zmínka o hradu je z roku 1345, kdy byl královským majetkem. V roce 1346 byl hrad dán do zástavy Petru z Rožmberka, pak patřil Tluksům z Čechtic a od roku 1401 byl hrad majetkem Machovců. V 16. století byl hrad přestavěn na zámek. V roce 1884 postihl zámek požár, po kterém bylo zbořeno vážně poškozené východní zámecké křídlo. Od 70. let 19. století až do roku 1945 patřil zámek rodině vídeňského advokáta dr. Adolfa Weisse.

  • Šelmberk

    Šelmberk

    Mladá Vožice, 39143

    (ve vzdálenosti 18,2 km od Zámek Čechtice)

    Zřícenina, které dominuje vysoká věž, leží asi 17 km severovýchodně dod Tábora u obce Mladá Vožice. Gotický hrad nechali založil Šelmberkové na počátku 14. století. Koncem 16. století byl hrad přestaven. Za třicetileté války byl hrad opuštěn. Na počátku 19. století nechal majitel opravit věž a udělal z ní rozhlednu. Klíč od hradu je k zapůjčení na městském úřadu. Prohlídka hradu trvá asi hodinu.

  • Ledečský hrad

    Ledečský hrad

    Ledeč nad Sázavou, 58401

    (ve vzdálenosti 18,5 km od Zámek Čechtice)

    U soutoku Sázavy s Olešným potokem se nad řekou tyčí původně gotický hrad, který byl vybudován již v 1. polovině 13. století. Během let se na hradě vystřídalo mnoho vlastníků. Mezi ně patřila i Marie Terezie, která hrad věnovala Ústavu šlechtičen v Praze na Hradčanech, který založila. V roce 1919 pak hrad přešel do státní správy. V prostorách hradu dnes sídlí Městské muzeum. V historických vitrínách jsou zde vystavovány rozsáhlé sbírky věnované archeologii, řemeslům, etnografii, numismatice či zbraním. Pro veřejnost je otevřena 32 metrů vysoká věž, ze které je po zdolání 111 schodů krásný výhled po okolí.
  • Kostel sv. Markéty v Loukově

    Kostel sv. Markéty v Loukově

    Dolní Město, 58233

    (ve vzdálenosti 21,5 km od Zámek Čechtice)

    Vesnice Loukov leží na cestě mezi Ledčí nad Sázavou a Lipnicí nad Sázavou pod vrchem Melechov. Někdejší ves zanikla, v současné době je zde pouze několik osamělých stavení s dominantou tvořenou kostelem svaté Markéty. Kostel je pozoruhodnou ukázkou venkovského gotického chrámu. Stavba pochází z počátku 14.století, v 15. století byla přistavěna čtvercová věž s barokní kopulí. V roce 1941 byly objeveny v kostele nástěné malby s náboženskými motivy z konce 14.století.

  • Kostel sv. Martina v Měchnově

    Kostel sv. Martina v Měchnově

    Divišov, 25726

    (ve vzdálenosti 21,9 km od Zámek Čechtice)

    Kostel sv. Martina v Měchnově u Divišova je významnou památkou české sakrální architektury. Pozdně románské jádro kostela pochází snad ze 13. století, ale na dnešní podobě se nejvíce podepsala raně barokní přestavba z počátku 18. století. Také interiér je převážně barokní (hlavní sloupový oltář, kazatelna, varhany). Kostel sv. Martina  v Měchnově je chráněn státem jako kulturní památka.

  • Hrad Kámen

    Hrad Kámen

    Kámen, 39413

    (ve vzdálenosti 22,3 km od Zámek Čechtice)

    Ve výšce 570 m nad mořem na skalnatém útesu se tyčí hrad Kámen. První zmínky o něm pocházejí z roku 1316. Poprvé vstoupil do historie tím, že se zde roku 1450 sešli za vlády Jiřího z Poděbrad k mírovému jednání zástupci katolíků a kališníků. Od 16. století se na něm často měnili majitelé až na konci 17. získali hrad Malovcové, kteří ho nechali přestavět do zámecké podoby. V současné době se na hradu nachází řada expozic: * Expozice bydlení a životního stylu v devatenáctém a na počátku dvacátého století na panském sídle * Expozice historických jednostopých vozidel * Historická expozice ve starém paláci * Lapidárium Muzea Vysočiny Pelhřimov na hradu Kámen * Lidová sakrální malba v hradním čeledníku
  • Hrad Český Šternberk

    Hrad Český Šternberk

    Český Šternberk, 25727

    (ve vzdálenosti 22,4 km od Zámek Čechtice)

    Hrad se klene na mohutném skalnatém útesu v údolí řeky Sázavy. Byl postaven roku 1241 Zdeslavem z Divišova a je jedním z nejstarších hradů v Čechách. Název je odvozen od hvězdy, kterou nese hrad na erbu. Na konci 17. století byl hrad naposledy přestavěn a to v raně barokním slohu. V interiéru hradu můžete shlédnout mladší nábytek s 19. století, obrazy významných představitelů rodu Šternberků a jiné historické předměty včetně zbraní a loveckých trofejí.
  • Zámek Jemniště

    Zámek Jemniště

    Postupice, 25701

    (ve vzdálenosti 23,1 km od Zámek Čechtice)

    Zámek Jemniště nebyl postaven jako opevněná pevnost, nýbrž jako venkovská vila, sloužící převážně pro pohodlí majitele. Neví se přesně, kdy byl zámek postaven, ale první doložené zprávy se datují do roku 1381, kdy zámek vlastnil Beneš z Cimburka. 1724 dal jeho tehdejší majitel vystavět na nedalekém vršku zámek nový. Jemniště, roku 1754 vyhořelo a postoupilo kompletní přestavbu. Barokní zahrada přilehlá k zámku byla na přelomu 18. a 19. století přeměněna na anglický romantický park. Po ne příliš obohacené historii v období 2. světové války a v průběhu komunistického režimu, se zámek opět dostal k původnímu majiteli. Dnes zámek slouží jako historická památka k prohlédnutí, ale i jako hotel.
  • Kostel sv. Mikuláše v Humpolci

    Kostel sv. Mikuláše v Humpolci

    Humpolec, 39601

    (ve vzdálenosti 24,2 km od Zámek Čechtice)

    Kostel sv. Mikuláše mezi Dolním a Horním náměstím v Humpolci je v kronikách zmiňován již roku 1233  a to jako farní. Tehdy se jednalo o raně gotickou svatyni, ovšem v průběhu staletí se její podoba ještě několikrát změnila a kostel byl také povýšen na děkanský. Hlavními zasáhy byla goticky barokní přestavba v letech 1720-1722 provedená J. B. Santinim a pseudogotická na sklonku 19. století ( z té také pochází nynější hlavní oltář). Ve třicátých letech pak byla provedena ještě nákladná rekonstukce. Dnešní stavba je tak směsicí několika slohů.

    Kostel má křížový půdorys, přičemž hlavní loď je uprostřed protnuta téměř stejně dlouhou lodí příčnou, ke které ještě přiléhají boční kapličky. Novou chloubou kostela jsou varhany, které daroval humpolecký rodák Stanislav Kotyza.

  • Kostel sv. Víta v Pelhřimově

    Kostel sv. Víta v Pelhřimově

    Svatovítské náměstí, Pelhřimov, 39301

    (ve vzdálenosti 24,7 km od Zámek Čechtice)

    Kostel sv. Víta je jednou z nejstarších budov v Pelhřimově. Gotické jádro této stavby pochází již z poloviny 13. století. Uvnitř kostela jsou na klenbě a stěnách vymalovány výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta, jakož i alegorie Víry, Naděje a Lásky. Hlavní oltář je raně barokní z roku 1687. Náhrobní kameny jsou renesančního původu. V současné době se zde konají koncerty vážné hudby a kostel též slouží jako výstavní síň.

  • Zámek Proseč - Obořiště

    Zámek Proseč - Obořiště

    Nová Cerekev, 39415

    (ve vzdálenosti 24,8 km od Zámek Čechtice)

    Barokní zámek stojí uprostřed vsi Proseč-Obořiště na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. Zámek je trojkřídlá patrová, směrem do parku dvoupatrová, stavba nepravidelného půdorysu s mansardovou střechou. Na fasádě západního zámeckého křídla se zachovaly zbytky renesanční sgrafitové rustiky a opěrné pilíře bývalé tvrze. Na jižní straně navazuje na zámek čtvercová barokní kaple. Zámek obklopuje anglický park vyzdobený plastikami.

    Původní tvrz se poprvé připomíná v roce 1398, kdy byla sídlem loupežného rytíře Mikuláše z Proseče. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna. V polovině 18. století pak byla tvrz rozšířena a upravena na barokní zámek. V současné době slouží dobře udržovaný zámek jako domov důchodců. 

  • Zámek Říčanských

    Zámek Říčanských

    Masarykovo náměstí čp. 10, Pelhřimov, 39301

    (ve vzdálenosti 24,9 km od Zámek Čechtice)

    Jeho počátky jsou obestřeny mnoha nejasnostmi. Byl snad původně věžovitou gotickou stavbou asi z 15. století. Zbytky se nám dochovaly v tzv. Gotické síni v přízemí zámku a dokládají, že tento objekt byl zakomponován do městského opevnění. Od roku 1908 jsou v zámku expozice Muzea Vysočiny.
  • Zřícenina Orlík

    Zřícenina Orlík

    Humpolec, 39601

    (ve vzdálenosti 25,7 km od Zámek Čechtice)

    Romantická zřícenina hradu Orlík leží přibližně 2 km východně od Humpolce v blízkosti obce Rozkoš. Původní hrad byl vybudován v druhé polovině 14. století. Postupně byl rozšiřován a v polovině 16. století byl přejmenován na Orlík. avšak v 17. století po třicetileté válce je již uváděn jako pustý. Z původního sídla se dochovala hranolová věž, brána a část paláce se zbytky hradeb. Zřícenina byla letech 1913-24 částečně ošetřena a zakonzervována. Další zabezpečovací práce jsou prováděny v letech 1939-41 Klubem českých turistů. V roce 1988 na hradě začíná pracovat malá skupina místních nadšenců. Od roku 1992 do r.1996 probíhají nové stavební opravy, financované Okresním úřadem v Pelhřimově a městem Humpolec. V roce 199 byl objekt zpřístupněn veřejnosti, postupné rekonstrukce nadále pokračují. Hrad spravuje obecně prospěšná společnost Castrum o.p.s. Přístup ke zřícenině je po modré značce z Humpolce (2 km) nebo po žluté z osady Rozkoš. Zřícenina je na trase naučné stezky Březina. Možnost parkování cca 500m pod hradem u lesa (Rozkoš).

  • Zámek Světlá nad Sázavou

    Zámek Světlá nad Sázavou

    Světlá nad Sázavou, 58291

    (ve vzdálenosti 26,1 km od Zámek Čechtice)

    Zámek je významnou dominantou městečka Světlá nad Sázavou na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlý jednopatrový objekt. Především v tzv. rytířském sále je bohatá štukovou výzdoba. Na zámek navazuje rozlehlý anglický park s rybníky.

    Původní renesanční tvrz nechal kolem roku 1567 postavit Burian Trčka z Lípy. V letech 1668 – 1672 bylo k tvrzi přistavěno východní zámecké křídlo. Tato barokní část byla dokončena v roce 1737 za hraběte Františka Antonína Černína. V roce 1748 koupil panství Filip Krakovský z Kolovrat. V letech 1809 – 1814 byla na zámku vojenská nemocnice. Před rokem 1821 přibylo západní empírové křídlo. V letech 1868 – 1873 byl zámek přestavěn v novorenesančním slohu. V současné době je zámek účelově využíván.

  • Hrad Lipnice nad Sázavou

    Hrad Lipnice nad Sázavou

    Lipnice nad Sázavou, 58232

    (ve vzdálenosti 26,3 km od Zámek Čechtice)

    Státní hrad Lipnice se nachází na Vysočině asi 16 km od Havlíčkova Brodu. Byl založen na počátku 14. století Raimundem z Lichtemburka, který na možnosti té doby vystavěl rozsáhlý hrad, který měl sloužit jak sídelním, tak obranným účelům. Lipnice byla často prodávána a mnohokrát změnila majitele. Mezi významné vlastníky patřili i Jan Lucemburský, páni z Lipé, Karel IV., Čeněk z Vartenberka či Trčkové z Lípy. Právě Trčkové hrad přestavěli do pozdně gotické podoby s náznaky renesance. Během třicetileté války byl hrad obléhán, a i když nebyl dobyt, byl z velké části poničen. I když hrad po válce nebyl zcela opuštěn stále více chátral a po požáru z roku 1869 se stal zříceninou. V roce 1925 hrad od posledních majitelů Trautmansdorfů získal za symbolickou 1,- Kč Klub českých turistů, který začal pomalu pracovat na záchraně hradu. V polovině 20. století byl hrad zestátněn a za velké finanční podpory začala rozsáhlá rekonstrukce, která trvá až dodnes.

    Návštěvníci při prohlídce hradu mohou zhlédnout zbrojnici, výstavu kachlů z 15. a 16. století, krásnou hradní kapli či rozsáhlé sklepní prostory s bývalou hodovní síní a 30 m hlubokou studnou s rumpálem. Při výstupu na velkou věž se návštěvníci mohou kochat krásným rozhled po okolí.

  • Hrad Talmberk

    Hrad Talmberk

    Samopše, 80854

    (ve vzdálenosti 27,8 km od Zámek Čechtice)

    Zříceniny hradu Talmberk stojí na nevysokém ostrohu nad stejnojmennou vsí na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Hradní jádro mělo pravidelný obdélný půdorys. Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je spodní část velké válcové věže, která se až do roku 1933 dochovala v plné výši, pak se však její část zřítila a zbytek byl rozebrán na dnešní úroveň, aby neohrožoval vesnické domky, které stály pod ním. Stejně tak byl snížen do té doby vysoký fragment zdi palácové budovy. Na věž se napojuje brána, z níž dosud stojí zadní část s průjezdem a torzo přední stěny. Na některých místech jsou i části obvodových hradeb. Hradní zříceniny jsou částečně volně přístupné, je však třeba respektovat existenci soukromých domků se zahrádkami.

    Hrad založili na přelomu 13. a 14. století páni z Úžic z rodu moravských Kouniců, kteří se pak psali z Talmberka a sídlili zde až do 2. poloviny 15. století, poté je vystřídali členové jiných rodů, význam hradu jako panského sídla se však rychle vytrácel, a proto jej majitelé brzy opustili. V roce 1533 se hrad připomíná jako pustý. Později byly k hradním zříceninám přistavěny vesnické domky.

  • Zámek Ostředek

    Zámek Ostředek

    Ostředek, 80197

    (ve vzdálenosti 28,1 km od Zámek Čechtice)

    V západní části stejnojmenné vsi najdeme barokní zámek ze začátku 18.stol.. V roce 1739 byla přistavěna k západnímu průčelí objektu barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla v roce 1765 upravena a bohatě vyzdobena. Nad vstupním portálem kaple je vsazena kamenná kartuš s tesanými znaky tří majitelů zámku v 18. stol.(jezuité, Mladotové ze Solopysk, Puteanové). V průběhu 19.stol. vlastnilo zámek několik majitelů, až jej v roce 1844 zakoupil pražský advokát a národní buditel dr. Václav Červinka. Po roce 1945 připadl objekt státu. Dne 21.února 1846 se na zámku narodil básník Svatopluk Čech, jeho otec František Jaroslav Čech byl na Ostředku správcem. Návštěvníci si mohou prohlédnout rodnou světničku Svatopluka Čecha se stálou expozicí o životě a díle. Součástí areálu je zámecký park.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Chýnově

    Kostel Nejsvětější Trojice v Chýnově

    Zámecká 6, Chýnov, 39155

    (ve vzdálenosti 30,1 km od Zámek Čechtice)

    Původní gotická jednolodní stavba z pol. 14. stol. byla přestavěna v 2. polovině 17. stol. do raně barokního stylu. Kostelní věž byla dobudována v roce 1727. Velmi vzácný je interiér kostela, na jehož výzdobě (oltář, kazatelna) se podílel i J. Brokof. Po domluvě je možné zajistit prohlídku.

  • Zámek Sázava (Sázavský klášter)

    Zámek Sázava (Sázavský klášter)

    Zámecká 1, Sázava, 28506

    (ve vzdálenosti 30,1 km od Zámek Čechtice)

    Národní kulturní památka. Zámek leží při pravém břehu řeky Sázavy. Původně se jednalo o klášter, který byl založen kolem roku 1032 poustevníkem Prokopem, za vydatné podpory knížete Oldřicha. Tak to alespoň líčí legendy o sv. Prokopovi. Pro klášterní řád byla přijata benediktínská řehole, používala však slovanskou liturgii. Klášter se brzy stal významným centrem slovanské vzdělanosti a kultury. Měl silnou vazbu na východní Evropu. V první polovině 12.stol. byl areál kláštera přestavěn románsky a v roce 1305 goticky. Z té doby pochází kapitulní síň. Je to nejpozoruhodnější část gotické stavby jak po stránce architektonické tak i v umělecké výzdobě stěn. V 70. letech 14.stol. začala velkolepá přestavba. Práce se však vlekly a přerušily je husitské války. Ze zamýšleného kostela zůstalo jen torzo. V roce 1785 byl klášter zrušen a přešel do soukromých rukou. Jeden z majitelů Jan z Neuberku upravil klášter na zámek ve stylu novorenesance. Přistavěl věž s terasou, upravil interiéry a vytvořil pohodlné zámecké bydlení. Zámek je přístupný veřejnosti. Nachází se v obci Sázava - místní část Černé Budy.
  • Zřícenina kláštera Minoritů

    Zřícenina kláštera Minoritů

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 30,5 km od Zámek Čechtice)

    Minoritský klášter založil v letech 1243 - 1247 staroboleslavský probošt Tobiáš z Benešova (+1261), jeden ze synů Beneše z Benešova, jenž je považován za prvního doloženého předka zdejšího rodu. Klášter byl vypálen husity v roce 1420. Archeologický výzkum z roku 1941 se soustředil na bezprostřední okolí závěru presbytáře klášterního kostela, pocházejícího z poslední třetiny 14. století. Severně od stávajícího presbytáře byly odkryty základy původního kostela ze 13. století, sakristie a vedle ní schody, západně od nich pak nejspíše kapitulní síň.

  • Zámek Herálec

    Zámek Herálec

    Herálec, 58255

    (ve vzdálenosti 31,0 km od Zámek Čechtice)

    Zámek se nachází v obci Herálec na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Trojkřídlý patrový zámek má 2 nárožní válcové věže s cimbuřím a vikýři. Část jižního průčelí je členěna pseudorománskými arkádami, v nádvoří je koutový arkýř. Stěny jsou z velké části ze spárovaného lomového zdiva. Zámek obklopuje anglický park, který pochází z 18. století.

    K původní věžovité tvrzi byla v roce 1559 přistavěna veliká obytná budova, která byla v letech 1658 – 1661 upravena na barokní zámek. V letech 1838 a 1862 byl zámecký objekt novogoticky upraven.

  • Zámek Chotoviny

    Zámek Chotoviny

    Na Nádvoří 1, Chotoviny, 39137

    (ve vzdálenosti 31,0 km od Zámek Čechtice)

    Nově zpřístupněný zámek v Chotovinách byl vystavěn v letech 1770 - 1780 hrabětem Migazzim. Od roku 1806 patří rodině Nádherných, v letech 1873 - 1875 byl přestavěn do novorenesanční podoby. K zámku patří rozlehlá zahrada a unikátní přírodně krajinářský park, dendrologicky nejcennější v Jižních Čechách. Během prohlídky zámku si návštěvníci prohlédnou 10 sálů a salonků.

  • Kostel sv. Mikuláše v Benešově

    Kostel sv. Mikuláše v Benešově

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 31,1 km od Zámek Čechtice)

    Kostel Svatého Mikuláše stojí na kopci na severovýchodě města Benešova. Jde o raně gotický kostel ze 13. století, který však nebyl dokončený podle původních plánů. Po požárech v letech 1420 a 1648 byl opakovaně přestavován. V interiéru se dochovala velmi cenná barokní výzdoba. Na jižní straně se dochoval goticky profilovaný portál, který je členěný sloupky. Na barokním hlavním oltáři je obraz madony na dřevě (kolem r. 1500). Na stěnách najdete cyklus výjevů ze života sv. Klimenta. U kostela je městský hřbitov, dosud používaný. Při kostele je zvonice.

  • Kostel sv. Anny v Benešově

    Kostel sv. Anny v Benešově

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 31,3 km od Zámek Čechtice)

    Kostel sv. Anny je dominantou Masarykova náměstí v Benešově a také jedním ze symbolů města. Barokní kostel sv. Anny s kolejí piaristů byl postaven podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho v letech 1705 – 1715 (svěcen byl v roce 1710). Vystavět ho dal hrabě Karel Přehořovský z Kvasejovic a Jan Josef z Vrbty.

    V Benešově byla založena jedna z prvních středních škol řádu piaristů, která se stala centrem kultury a vzdělanosti celého kraje. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů. V areálu je ambit a rajský dvůr se slunečními hodinami. V chodbě chrámu je instalována expozice působení piaristického řádu.

  • Hrad Sion

    Hrad Sion

    Chlístovice, 80835

    (ve vzdálenosti 31,9 km od Zámek Čechtice)

    Zříceniny gotického hradu Sion stojí na ostrohu obtékaném potokem Vrchlicí nedaleko obce Chlístovice na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Archeologický výzkum, který tu byl v minulosti proveden, odkryl hradní jádro se základy obytných budov, brány, hradeb s polokruhovou dělovou baštou, dále pak příkopy a valy. Objeveny byly i pozůstatky narychlo vybudovaných obranných staveb, především velké sypané a obezděné bašty. V hradní skále nad potokem je vytesán reliéf Jana Roháče od J. Vávry z roku 1937. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad si nechal v letech 1426 – 1427 jako svou soukromou rezidenci postavit husitský hejtman Jan roháč z Dubé, který byl odpůrcem krále Zikmunda. V roce 1437 byl hrad po čtyřměsíčním obléhání dobyt královským vojskem vedeným Hynkem Ptáčkem z Pirkštejna za pomoci uherského vojska pod vedením Michala Országha. Po dobytí již nebyl hrad Sion obnoven a zanikl. V 1. polovině minulého století tu byl proveden archeologický význam.

  • Zámek Okrouhlice

    Zámek Okrouhlice

    Okrouhlice, 58231

    (ve vzdálenosti 32,0 km od Zámek Čechtice)

    Zámek Okrouhlice
  • Zámek Komorní Hrádek

    Zámek Komorní Hrádek

    Chocerady, 25724

    (ve vzdálenosti 32,5 km od Zámek Čechtice)

    Původně se hrádek nazýval Veselé a byl postaven jako nástupce hradu Čejchanova, který byl pro nevýhodnou polohu dobyt a jeho zbytky můžeme najít cca 200m pod zámkem. Komorní Hrádek postavil roku 1412 vyšehradský purkrabí Racek Kobyla z Dvorců. Za poděbradských válek byl hrad poničen a jako pustý prodán Jaroslavu ze Šelmberka a Kosti. Jaroslav byl nejvyšším komorníkem Českého království a odtud pochází i pozdější název Komorní Hrádek. Roku 1554 získal hrad Jan z Valdštejna, který ho přestavěl na renesanční zámek a v držení Valdštejnů byl až do roku 1733, kdy se dostává do držení rodu Khevenhüller-Metsch kde také zůstal až do znárodnění v roce 1945. Poté byl předán do užívání armády a vojskům ministerstva vnitra a později, kromě armádní a policejní funkce, byl využíván i jako občasné sídlo vládních špiček. Tento stav trvá dodnes. V současnosti je zde školící a vzdělávací středisko ministerstva obrany. Zámek je tedy pro veřejnost přístupný pouze ve dnech otevřených dveří (září a duben - den památek). Pro zájemce o návštěvu mimo udané termíny je vhodné se předem ohlásit.
  • Zámek Konopiště

    Zámek Konopiště

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 33,0 km od Zámek Čechtice)

    Předchůdce dnešního zámku, hrad Konopiště, vznikl na konci 13. století, kdy byl oporou pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Šternberkům patřil od roku 1327, kteří zde krátce věznili krále Václav IV. Za husitských válek stál hrad na protitáborské straně. Od r. 1590 měnilo Konopiště často majitele a ke špatnému přispělo i vyplenění Švédy za třicetileté války. V 18. století zde byly provedeny rozsáhlé změny, jimiž se z hradu stal pohodlný zámek. Na úpravách se podíleli architekt F.M. Kaňka i sochař M. B. Braun. V roce 1887 koupil zámek budoucí následník rakouského trůnu, František Ferdinand d`Este.

    Zámecké místnosti byly vybaveny muzeálními sbírkami, jejichž základ pochází z dědictví Františka Ferdinanda po modenském vévodovi. Následník zde také shromáždil velké množství uměleckých sbírek a loveckých trofejí. Od r. 1918 patří zámek státu. V prostorách barokní zahrady byla vybudována tzv. Růžová zahrada se skleníky.

  • Zřícenina hradu Borotín

    Zřícenina hradu Borotín

    Borotín, 39135

    (ve vzdálenosti 33,2 km od Zámek Čechtice)

    Zřícenina hradu se nachází na skalnatém ostrohu nad rybníkem u obce Borotín, asi 11 km severozápadně od Tábora. Hrad nechal postavit Vítek z Landštejna na počátku 14. století. Obléhali jej i Husité, ale dobýt se jim ho nepodařilo. Na začátku 17. století byla majitelkou hradu Polyxena z Lobkovic. Po mnoha válkách poničený hrad zpustl a zachovalo se z něj několik mohutných zdí, díky, kterým má i dodnes monumentální podobu.

  • Tvrz Mrač

    Tvrz Mrač

    Poříčí nad Sázavou, 80005

    (ve vzdálenosti 34,0 km od Zámek Čechtice)

    V Mrači existovala celkem tři feudální sídla. Nejstarší tvrz, ze které se dochovalo (v lese na návrší nedaleko mladší tvrze) pouze tvrziště, vznikla ve druhé polovině 13. století, druhá tvrz, která je velmi zachovalá a ve které se dosud bydlí, vznikla na konci 14. století a dále zde najdeme zámek, který byl postaven před rokem 1709. Barokní zámek však záhy zpustl-již kolem roku 1727. Dnes v areálu nalezneme: tvrziště v lese, zachovanou tvrz, zbytky zámku nedaleko tvrze. Aktivitám spojeným se pozůstatky areálu věnuje Skupina historického šermu MRAČTÍ

  • Zámek Vrchotovy Janovice

    Zámek Vrchotovy Janovice

    Vrchotovy Janovice, 25753

    (ve vzdálenosti 34,2 km od Zámek Čechtice)

    Zámek se rozkládá v okrese Benešov ve Středočeském kraji a je již 40 let součástí Národního muzea. Dříve zde stávala kamenná gotická tvrz, která byla postupně přestavena na renesanční zámek. Dnešní podobu dostal zámek 19. století, kdy byl proměněn do dnešní novogotické podoby. Muzeum nabízí stálé expozice: Společnost v Čechách 19. století, expozici českého zvonařství a jiné.

  • Tvrz Malešov

    Tvrz Malešov

    Malešov, 28541

    (ve vzdálenosti 34,5 km od Zámek Čechtice)

    Mohutná tvrz stojí na skalnatém ostrohu nad rybníkem v západní části vsi Malešov na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Tvrz tvoří pětipatrová obytná věž z červené kouřimské rudy. Dochovalo se několik gotických okének a zazděný vstupní portál v 1. patře, sdružená obdélná okénka a střecha pocházejí z barokní přestavby. Tvrz obklopovalo pozdně gotické opevnění, tvořené hradbou, z něhož se zachovaly zbytky parkánové zdi.

    Nejstarší zmínka o tvrzi pochází z roku 1303. Ve druhé polovině 14. století se jejími majiteli stala bohatá měšťanská rodina z Kutné Hory - Ruthardovci. V roce 1421 byla tvrz obléhána hustiským vojskem a 19. listopadu se vzdala. Dne 7.6.1424 se nedaleko Malešova odehrála jedna ze slavných Žižkových bitev proti Pražanům. Tvrz střídala často majitele. Po bitvě na Bílé hoře přešla pod císařskou správu. V té době se připomíná že většina staveb jsou již pustá. V roce 1666 se stává jedním z majitelů hrabě Jan ze Šporku. Areál tvrze chátral, jen vlastní budova byla udržována v celkem uspokojivém stavu, jelikož sloužila jako sýpka až do roku 1980. V roce 1985 převzal objekt MNV Malešov. Jeho plány na kulturní využití pro obec ztroskotaly a tak si objekt musel počkat na rekonstrukci až do roku 2003. V současné dobé probíhá postupná rekonstrukce objektu soukromým majitelem. Objekt je přístupný a občas se zde konají různé kulturní akce historického zaměření.

  • Kožlí

    Kožlí

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 34,6 km od Zámek Čechtice)

    Hrad byl postaven na ostrohu nad soutokem Tuzemského a Janovického potoka pány z Kožlí a první doložené zmínky o něm jsou z roku 1318. Kožlí byl hrad šlechtický. Pravděpodobně jde o jeden z prvních hradů u nás. Jeho dvoupalcová dispozice nejspíše počítala s přestavbou hradu na zámek. Během poděbradských válek hrad zpustl.Jeho romantická poloho láká a lákala nejednoho spisovatele a malíře. Karel Hynek Mácha si jej nakreslil do svého deníku. Z hradu je možné vidět už pouhe zbytky, ale díky jeho romantickému umístění si k němu najdou cestu turisté i dnes.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie Habry

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie Habry

    Habry, 58281

    (ve vzdálenosti 34,7 km od Zámek Čechtice)

    Barokní (původně románský) kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven již v 1384. Na fotografii je hlavní oltář kostela, na kterém je zobrazen syn majitele panství Václav Ferdinand z Millesima, pozdější pán ve Vilémově, jak klečí před svatou rodinnou. Za ním je zobrazen jeho anděl strážný. Bohoslužby v neděli od 9:00 hodin. Ve všední dny nepravidelně.
  • Stará Dubá

    Stará Dubá

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 34,9 km od Zámek Čechtice)

    Hrad je evidován jako zřícenina, avšak můžete zde spatřit zachovalý sídlištní komplex. Hrad sloužil především šlechticům, ale svým charakterem je srovnáván s hrady královskými. Hrad pochází z 13. století, kdy jej nechal vystavět Ondřej z Dubé. Hrad byl spojen s podhradním městečkem Odranec v jeden celek. Od roku 1648 je hrad popisován již jako zřícenina. Je volně přístupný a to buď přes historické městečko Odranec, nebo z Hvězdnic. Raně gotický hrad založili ve 2. polovině 13. století Benešovicové, kteří se pak psali z Dubé. Počátkem 15. století byl hrad sídlem loupeživého rytíře Jana Zúla z Ostředka, proto hrad v roce 1404 dobylo vojsko zemské hotovosti. V roce 1466, kdy byl hrad Dubá majetkem Bohuše Kostky z Postupic, hrad oblehlo a rozbořilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad. Z této rány se hrad již nevzpamatoval, majitelé neměli o jeho obnovu zájem, a proto zůstal ve zříceninách. V roce 1525 se hrad uvádí jako pustý. Název Stará Dubá se poprvé objevuje v roce 1648. Zříceniny hradu Stará Dubá stojí na zalesněném skalnatém ostrohu na levém břehu řeky Sázavy západně od Chocerad na Benešovsku ve Středočeském kraji. Z poměrně rozsáhlého hradu vysoké kvalitativní úrovně se mnoho nedochovalo. Do dnešních dnů se zachovalo především zdivo velké budovy na bývalém hradním nádvoří, zbytky ohradní zdi, torzo hradní kaple sv. Klimenta a zadní část zdiva čtyřkřídlého paláce s okenním otvorem. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Dostupné pěšky, horské kolo
  • Kozí hrádek

    Kozí hrádek

    Tábor, 39156

    (ve vzdálenosti 35,1 km od Zámek Čechtice)

    Nad údolím Kozského potoka nedaleko Tábora v hustých lesích se nachází nevelká zřícenina Kozí hrádek. V letech 1413-4 zde pobýval Mistr Jan Hus, aby se schoval a mohl v klidu psát svá díla a vykonávat kazatelskou činnst. V polovině 15. století hrádek vyhořel a po té zpustl. Blízko Kozího hrádku se nachází Husitská mohyla. Od roku 1962 je Kozí hrádek národní kulturní památkou. Prohlédnout si ho můžete bez průvodce. Jsou zde informační tabule v češtině, angličtině a němčině.

  • Hrad Choustník

    Hrad Choustník

    Choustník, 39118

    (ve vzdálenosti 35,5 km od Zámek Čechtice)

    Mohutná zřícenina je situována na skalnatém vrchu 12 km od Soběslavi. Hrad byl postaven v druhé polovině 13. století v raně gotickém stylu. Choustník se stal obranou bránou do středních Čech. V 15. století byl hrad rozšířen o opevnění a o dvě střílny. Hrad byl výborně chráněn, odolal všem Husitským nájezdům. Od roku 1672 je evidován jako zřícenina. Dochovaly se mohutné hradby a obě věže. Z jedné z nich je dnes rozhledna.

  • Zámek Kamenice nad Lipou

    Zámek Kamenice nad Lipou

    Kamenice nad Lipou, 39470

    (ve vzdálenosti 35,8 km od Zámek Čechtice)

    Zámek Kamenice nad Lipou stojí na místě původního gotického hradu ze 13.století. Za vrchnosti Jana Malovce v letech 1580-1583 došlo k přestavbě gotického hradu na renesančí zámek. Současná podoba nádvoří a paláce vychází z původních dispozic, k hradbám byly navenek přistavěny prostorné místnosti a vystavěny dvě patra arkád. Jedno patro arkád bylo zazděno za vlastnictví Geymüllerů. V letech 1839 - 1842 byla v jednom z křídel zámku zřízena dílna na kamplování vlny, v letech 1946-1998 sloužil zámek jako dětská ozdravovna a od roku 1998 je zámek ve správě Uměleckoprůmyslového muzea Praha. Je zde možné navštívit expozici uměleckého kovářství, kde se v několika sálech můžete seznámit s tvorbou minulou i současnou. V každém sále je také umístěn interaktivní program, který každému umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka. Další část expozice tvoří hračky ze sbírek UPM, ve výstavních prostorách UPM můžete zhlédnout výstavu Minulost a budoucnost o historii zámku a města Kamenice nad Lipou, v podzemí zámku vystavuje sklářská výtvarnice a sochařka Alena Matějková monumentální objekt Cesta. Jeho pojetím blízkým archaické architektuře se přiblížila atmosféře dávných rituálů, keltskému směřování ke zdroji života — světlu. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí

    Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí

    Poříčí nad Sázavou, 25721

    (ve vzdálenosti 36,0 km od Zámek Čechtice)

    Kostel sv. Petra a Pavla vás určitě zaujme svým vzhledem a siluetou už při průjezdu obcí. Zajímavostí je hranatá věž se zdvojenými románskými okénky. Hřbitov u kostela je zarostlý a neudržovaný, což je u dominanty obce jistě škoda. Kostel je přístupný v době bohoslužby.

  • Františkánský klášter v Zásmukách

    Františkánský klášter v Zásmukách

    Zásmuky, 28144

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Zámek Čechtice)

    Františkánský klášter stojí na jihu města Zásmuky. Součástí klášterního komplexu je i kostel svatého Františka z Assisi. Františkánský klášter byl založený roku 1692. V roce 1694 byla dokončena stavba klášterního kostela a poslední úpravy kláštera samotného. Za významnou byla považována klášterní knihovna, která byla roku 1950 současně s násilným ukončením působení Františkánského řádu zcela zlikvidována. Klášterní kostel má oltář z roku 1695 - 1702. Výzdoba dalších oltářů pochází z 30. let 17. století. V klášteře je náhrobní kámen legendárního Jaroslava ze Šternberka (vlastně Zdeslava, pozdější omyl kronikářů) a rodinná hrobka Šternberků.

  • Žižkovo náměstí

    Žižkovo náměstí

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Zámek Čechtice)

    V nejvyšším bodě náměstí se nachází gotický chrám, který náměstí dominuje. Dále zde je pozdně gotická radnice, v níž je umístěna expozice Husitského muzea a ještě několik významných historických staveb. Uprostřed stojí Žižkova renesanční kašna s pomníkem. Pod náměstím se nachází labyrint středověkých podzemních chodeb přístupný veřejnosti.
  • Kostel Proměnění Páně v Táboře

    Kostel Proměnění Páně v Táboře

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 36,5 km od Zámek Čechtice)

    Roku 1440 byla na vrchu Tábor na severozápadním okraji dnešního Žižkova náměstí započata stavba děkanského kostela Proměnění Páně. Na presbytář navázala stavba lodi, která byla do roku 1512 rozšířena v trojlodí. Ještě před rokem 1600 byly vytvořeny krásné obloučkové štíty na všech stěnách a cca o sto let později přebudoval Giovanni de Capauli kostelní věž  v pozdně renesančním slohu s barokní cibulovou střechou s lucernou. Trojboce uzavřený presbytář je sklenut složitou sklípkovou klenbou, hlavní loď pak žebrovou klenbou síťovou.

    Z vybavení kostela stojí za zmínku určitě rokokové boční oltáře, varhany a kazatelna, cínová křitelnice z konce 15. století a obraz Proměnění Panny Marie na hoře Tábor od B. Kamarýta v sakristii.

  • Táborská radnice

    Táborská radnice

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 36,6 km od Zámek Čechtice)

    Radnice patří mezi nejvýznamnější pozdně gotické památky v ČR. Vyrostla na místě tří měšťanských domů kolem roku 1521 pod taktovkou architekta Wendela Roskopfa. Radnice byla později barokně upravena, avšak architekt Josef Niklas na konci 19. století dal radnici opět pozdně gotickou podobu.
  • Zlenice (Hláska)

    Zlenice (Hláska)

    Čerčany, 25722

    (ve vzdálenosti 36,7 km od Zámek Čechtice)

    Severovýchodně od Týnce nad Sázavou se rozkládá zřícenina Zlenice častěji nazývána Hláska. Hrad byl postaven na počátku 14. století a v 15. století byl dobyt a zničen.

    V termínu 21. 7. - 12. 8. 2007 bude v areálu hradu Zlenice probíhat již 3. ArcheoCamp, tentokrát kromě záchranného archeologického průzkumu pod vedením T. Durdíka (ARÚ AV ČR) a V. Kašpara (Archaia Praha) zaměřený i na konzervační práce v jádru hradu.

    Krádež ve skladu Sdružení Zlenice! Dne 26. 6. 2007 byl vykraden sklad Sdružení Zlenices připraveným vybavením na letní Archeo Camp. Pokud můžete pomoci, kontaktujte prosím správce na tel. 603 991 619.

    4. srpna se na hradě Hláska (Zlenice) a v Poddubí koná Dětský den! Další informace naleznete na stránkách sdružení pro ochranu kulturního dědictví

  • Kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké

    Kaple sv. Jana Křtitele na Vysoké

    Suchdol, 28502

    (ve vzdálenosti 36,8 km od Zámek Čechtice)

    Na kopci Vysoká ( 471 m.n.m.), jež se zvedá východně nad stejnojmennou obcí nechal v roce 1697 až 1698 hrabě František Antonín Špork postavit kapli svatého Jana Křtitele a letohrádek. Kaple i letohrádek byly zničeny požárem v roce 1834. Z kaple se dochovala pouze část obvodových zdí a sklepní prostory. Nedaleko zříceniny kaple jež je volně přístupná byla v roce 2001 postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou.

  • Bechyňská brána a vyhlídková věž Kotnov

    Bechyňská brána a vyhlídková věž Kotnov

    Žižkovo náměstí 1, Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Zámek Čechtice)

    Věž je dominantou nejstarší architektonické památky v Táboře. Hrad byl založen pravděpodobně v druhé polovině 13. století, avšak první zmínky jsou až z roku 1370. Roku 1532 zasáhl hrad rozsáhlý požár a ten ztratil na svém významu a sloužil již jen převážně k hospodářským účelům. Na počátku 17. století se z hradu stal pivovar. Na začátku 20. století byl z části zbourán, aby se na jeho místě mohly vystavět průmyslové stavby. K věži přiléhá hradní brána, která zůstala od svého postavení v roce 1420 téměř v původním stavu.
  • Zámek Bečváry

    Zámek Bečváry

    Bečváry, 28143

    (ve vzdálenosti 36,9 km od Zámek Čechtice)

    Hodnotný pozdně barokní zámek je perlou obce Bečváry na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova zdobená pilastry s arkádovým nádvořím a mansardovou střechou. Bohatě zdobenému zahradnímu průčelí dominuje mohutný dvoupatrový rizalit s volným dvouramenným schodištěm na terasu, které zdobí barokní sochy. Z interiérů vyniká hlavní sál ve východním křídle s cennou freskovou výzdobou na antické kapli sv. Michaela. K zámku přiléhá park. Poblíž zámku stojí hospodářský dvůr s pozdně barokní vstupní bránou z roku 1766. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Zámek byl vybudován na místě renesanční tvrze v letech 1745 – 1776. Původní stavebník Jiří Hillebrandt z Prandau však zámek ještě před jeho dokončením v roce 1763 prodal císařovně Marii Terezii, která jej darovala generálovi A. G. Laudonovi, který zámeckou stavbu dokončil, nikoliv však podle původních projektů. Zcela nový vzhled dostalo východní křídlo se zahradním průčelím, severní křídlo doplnila nová zámecká kaple. V roce 1824 se zámek dostal do majetku bohatých měšťanských rodin. Po roce 1945 sem byl umístěn depozitář archívu ČSAV.

  • Zámek Zásmuky

    Zámek Zásmuky

    Zásmuky, 28144

    (ve vzdálenosti 37,0 km od Zámek Čechtice)

    Barokní zámek stojí na západní straně náměstí v městečku Zásmuky na Kolínsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový trojkřídlý objekt, který doplňuje štíhlá hranolová věž v severovýchodním koutě nádvoří, čtvrtou stranu nádvoří uzavírá nižší spojovací křídlo. Od náměstí je zámek oddělen vstupním patrovým křídlem hospodářského dvora s vysokou čtyřpatrovou hranolovou věží nad průjezdem. Hlavní portál zdobí šternberský znak. Ve východně položeném zámeckém parku je barokní pavilón, který byl upraven jako grotta se štukovou výzdobou.

    Zámek v Zásmukách je postavený na západní straně náměstí, na místě staré tvrze, vzniklé v 15. století. Postupně byl upravován podle stále se měnící funkce. Koncem 16. století (od roku 1583) vlastnili zásmucké panství i městečko Vchynští z Vchynic a z Tetova. Od roku 1637 až do našich dob Šternberkové. Šternberkové drželi městečko až do zrušení poddanství. Od Leopolda I. (1669) a Františka I. (1830) dostali Zásmučtí privilegia na výroční a týdenní trhy. Majitelé panství sídlili na zámku. Hlavní budova pochází ze 17. století. Vedlejšímu domu se říká "Starý zámek". Nad vjezdem je vystavěna čtyřhranná věž, která je ozdobená tesaným znakem Šternberků. Dnešní majitelkou zámku a celého zámeckého komplexu je Franziska Diana Šternbergová Phipps. V současné době je sanována hlavní budova, která byla vrácena restitučním řízením s porušenými obvodovými zdmi.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zásmukách

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zásmukách

    Zásmuky, 28144

    (ve vzdálenosti 37,0 km od Zámek Čechtice)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí západně od náměstí ve městě Zásmuky v okrese Kolín. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1900 - 1903 na místě barokního kostela, vzniklého přestavěním románské kaple z roku 1352. Vnitřní výzdoba kostela pochází z dílny pana Buška ze Sychrova. Za pozornost stojí i křtitelnice v tomto kostele. V blízkém okolí kostela se nachází zámek a asi kilometr jihovýchodním směrem je Františkánský klášter a kostelem Svatého Františka z Assisi. Mariánské sousoší stojící u jižního průčelí kostela, vytesané z pískovce, je z roku 1700.

  • Poutní místo Klokoty

    Poutní místo Klokoty

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 37,3 km od Zámek Čechtice)

    Klokoty jsou dnes předměstí města Tábora. Leží na jeho západním okraji asi 2 km od centra vysoko nad údolím řeky Lužnice. Poutní kostel Panny Marie a klášter v Klokotech vznikly na místě bývalého gotického farního kostela, který je vzpomínán již ve 13. století. Ojedinělý barokní komplex pochází z let 1701 - 1730. Kostel stojí na lichoběžníkovém nádvoří, které je obklopeno otevřenými ambity, čtyřmi polygonálními kaplemi a budovou bývalé rezidence. Jednolodní chrám Panny Marie má trojboce uzavřený presbytář a dvě boční kaple. Presbytář a kaple jsou sklenuty vysokými kopulemi, loď má plochý strop. Vybavení kostela je převážně barokní z 18. století. Hlavní oltář pochází z roku 1743 a je ze zlaceného stříbra.

  • Hvězdárna Ondřejov

    Hvězdárna Ondřejov

    Ondřejov, 25165

    (ve vzdálenosti 37,6 km od Zámek Čechtice)

    Na vrcholku Žalov stojí hvězdárna založena r. 1905 J. Fričem. Dnes je v hvězdárně observatoř a patří Astronomickému ústavu AVČR. V areálu hvězdárny je ve strarých secesních objektech Astronomické muzeum V Šafaříka. V nové hvězdárně je umístěn jeden z největších dalekohledů v Evropě. Hvězdárnu obklopuje park se vzácnými dřevinami.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě

    Havlíčkův Brod, 58001

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Zámek Čechtice)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie najdete v severovýchodní části Havlíčkova náměstí. Jde o původně raně gotickou stavbu z konce 13. století, později přestavěnou a zničenou husity roku 1422. Obnova byla provedena v pozdně gotickém slohu a následovala renesanční přestavba a změna dispozice z dvoulodí na jednolodní prostor. Mezi lety 1706-1709 byla nad presbytářem vztyčena kupole, později snesená a obnovená o cca 200 let později. Z původní stavby z doby před rokem 1300 se dochovala přízemní část hranolové věže a předsíň na severní straně. Ve věži kostela najdete pravděpodobně nejstarší používaný zvon v České republice – Vilém, ulitý snad již v roce 1305 (1335).

    Interiér kostela zdobí nádherný raně barokní hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie a vrcholně barokní boční oltáře. I další zařízení pochází převážně z doby baroka a rokoka.

  • Zámek Vojkov

    Zámek Vojkov

    Vojkov, 25754

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Zámek Čechtice)

    Pěkný zámek stojí na západním okraji obce Vojkov na Benešovsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová dvoukřídlá stavba, z níž vystupuje rizalit se štíhlou polygonální věží zakončenou novogotickým cimbuřím. V zámeckém sklepení se dochovalo přízemí z původní tvrze včetně kleneb a portálku z let 1360 – 1380. Za zámkem je terasovitě řešený park.

    Na místě zámku stávala gotická tvrz z poloviny 14. století, která byla majetkem zemanského rodu Vlčků Vojkovských z Vojkova. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1548 vlastnili zámek páni z Říčan, kteří o něj však přišli při pobělohorských konfiskacích. Poté se na krátký čas stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, později se majitelé často střídali. Ve 2. polovině 17. století zámek zpustl, byl však barokně obnoven. V 70. letech 19. století byl zámek zvýšen o jedno poschodí, rozšířen a zmodernizován v pozdně klasicistním stylu. Později byl zámek ještě upravován. V současné době slouží zámek jako domov důchodců.

  • Hanusovský dům

    Hanusovský dům

    Havlíčkovo náměstí 56, Havlíčkův Brod, 58001

    (ve vzdálenosti 38,6 km od Zámek Čechtice)

    Hanusovský dům je významná architektonická památka Havlíčkova Brodu. Na počátku 20. století zde sídlilo městské muzeum. Dům byl postaven pravděpodobně v polovině 16. století, obsahuje původní zachovalé renesanční klenby. V současné době v objektu probíhá rekonstrukce. V domě je umístěna stálá expozice města Havlíčkův Brod, konají se zde výstavy ze sbírkových fondů muzea a výstavy výtvarných umělců regionu.
  • Zámek Pyšely

    Zámek Pyšely

    Pyšely, 25167

    (ve vzdálenosti 38,6 km od Zámek Čechtice)

    Pyšelský zámek  z 16. století je původně renesanční stavba s psaníčkovou výzdobou. Vystřídala se zde celá řada majitelů zámku i panství. První zmínka pochází z roku 1295, kdy je jmenován Přebor z Pyšel, k dalším významným osobnostem patří Karel Mračský z Dubé, královský rada a nejvyšší sudí, František Antonín Halleweil, který se zasloužil přímluvou u císaře Leopolda I, aby Pyšely obdržely v roce 1703 statut města a do znaku Pyšel daroval část ( orlí křídlo ) ze svého hraběcího erbu.

    Zámek dnes slouží jako domov pro seniory.

  • Jezuitská kolej v Kutné Hoře

    Jezuitská kolej v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 39,1 km od Zámek Čechtice)

    Raně barokní budova jezuitské koleje se nachází severně od Chrámu Svaté Barbory v Kutné Hoře. Výstavba Jezuitské koleje byla zahájena v šedesátých letech 17. století. Jejím projektantem se stal architekt Giovanni Domenico Orsi. Stavby se zúčastnil i Kilián Ignác Dientzenhofer. K dostavbě došlo před polovinou 18. století a v té době došlo také k jejímu propojení se Svatobarborským chrámem visutou chodbou. Když byl v roce 1773 jezuitský řád zrušen, kolej ještě neměla definitivní podobu a rozsah. Ve stavbě pokračoval vojenský erár až v letech 1843 až 1844. Budova tak byla přizpůsobena potřebám vojenského výchovného ústavu. Terasa před jezuitskou kolejí byla v letech 1703 - 1716 vyzdobena barokními plastikami z dílny sochaře Františka Bauguta, který je též autorem morového sloupu.

  • Hrad Vlašský Dvůr

    Hrad Vlašský Dvůr

    Havlíčkovo náměstí 552, Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Zámek Čechtice)

    Vlašský Dvůr je opevněný objekt při jižních hradbách Kutné Hory. Záhy po svém založení kolem r. 1300, sem král Václav II. z celého království stahuje provozy z menších a poněkud roztroušených mincoven a vzniká tu pražský groš. Kolem nádvoří městského hradu byly jednotlivé mincířské dílny, tzv. šmitny. Nad nimi erby měst, odkud byla výroba přesunuta. Svoje přízvisko „Vlašský“ získává od florentských mistrů. Koncem 12. stol. probíhá přestavba oválného areálu v pohodlnější residenci Václava IV. Vzniká dvoupatrový palác, vež a prostor královské pokladnice. Za vlády Vladislava Jagelonského vyrostl nový mincmistrovský dům. V první polovině 16. stol. mincovna ztrácí svůj monopol a výroba mincí se opět rozšiřuje i do dalších měst. Zároveň ustává ražba grošů, přichází čas tolarů. Postupný pokles těžby stříbra vyústil r. 1727 v uzavření mincovny a areál chátrá. Koncem 19. stol. je bývalý hrad odkoupen městem a neogoticky upraven. Během asi půlhodinové prohlídky navštívíte prostory královské pokladnice, kde jsou k vidění ukázky zde ražených mincí. Součástí expozice je replika mincířské kovárny. Součástí prohlídky je návštěva kaple Václava IV. a zasedací síně,jež dodnes slouží svému účelu. OTEVŘENO DENNĚ: Březen a říjen: 10.00 - 17.00 Duben - září: 9.00 - 18.00 Listopad - únor: 10.00 - 16.00 VSTUPNÉ: dospělí: 60 Kč děti, studenti: 30 Kč rodinné: 120 Kč cizojaz. výklad: dospělí, důchodci 80 Kč děti, studenti 50 Kč

  • Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

    Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 39,3 km od Zámek Čechtice)

    V roce 1330 stáli u zrodu stavby kostela němečtí patriciové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr stavebního místa. Hlavní jádro stavby bylo ukončeno kolem roku 1380, stavělo se však až do roku 1420. Z předhusitské výbavy se dochovala dvě sanktuária vestavěná do hmoty presbytáře. V 60. letech 15. století byly pořízeny fresky v mincířské kapli.

    K poměrně významným stavebním změnám došlo v 80. a 90. letech 15. století. Byla postavena kruchta nad mincířskou kaplí, opraveny klenby. Inventář kostela obohatily chórové lavice a varhany umístěné na charvátovské kruchtě. Největší investicí měla být zřejmě nákladná archa, která však roku 1507 shořela. Brzy ji nahradila nová. Dodnes se z ní zachovala predela s výjevem Poslední večeře datovaná do r. 1515.

    K zásadní změně v interiéru kostela došlo až po Bílé hoře. V závěru 17. století tak vznikla většina dnešního vybavení kostela, na němž se významně podílel mimo jiných Kašpar Eigler, tvůrce nového oltáře, reliéfu Synové Zebedeovi z roku 1678 a korpusu varhan. Nový oltář obohatila také Škrétova Pieta, Palkův obraz Štěstí sv. Jakuba (1752) a Svatá Trojice vytvořená Petrem Brandlem roku 1734.

  • Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře

    Kostel sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 39,4 km od Zámek Čechtice)

    Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází severním směrem od Chrámu Svaté Barbory, u Rejskova náměstí v Kutné Hoře. Budova tohoto kostela je v mnohém netypická pro to, co návštěvník Kutné Hory čeká od zdejší architektury. Projekt zpracoval F. M. Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou pak nepomáhal nikdo méně slavný než K. I. Dientzenhofer. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné a konsistentní jak ve své části architektonické, tak i ve výzdobném programu, z něhož je třeba připomenout především nástropní malbu ztvárňující legendu o sv. Janu Nepomuckém od J. Riedlemayera a F. X. Palka. Průčelí budovy zdobí sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa umístěné v postraních nikách.

  • Kamenný dům v Kutné hoře

    Kamenný dům v Kutné hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 39,5 km od Zámek Čechtice)

    Kamenný dům patří k vrcholným projevům měšťanské architektury vůbec. Tento dnes nejproslulejší kutnohorský dům pamatuje již dobu předhusitskou, jejíž stopy nalezneme ve sklepích a v mázhauzu. Od šedesátých let 15. století náležel rodině Kroupů. Dům má pozoruhodné průčelí. Již při prvním pohledu působí důstojným dojmem výrazný arkýř, nicméně vrcholný zážitek poskytne až tojúhelníkový štít. Znak havířského cechu napovídá, kde pramení Kroupovo bohatství, erb města podtrhuje význam Kutné Hory. Ve vrcholu štítu na nás shlíží trůnící madona s dítětem a po stránách světice stojí Adam a Eva pod Stromem poznání. Dnešní vzhled fasády nese známky puristické renovace objektu v závěru 19. století, po níž se stal sídlem muzea, které zde dnes turistům nabízí expozice a příležitostné výstavy.

  • Klášter Voršilek v Kutné Hoře

    Klášter Voršilek v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 39,7 km od Zámek Čechtice)

    První skupina Voršilek přišla do Kutné Hory v 1712 a usídlila se v domě pronajatém sedleckými cisterciáky. Voršilky začaly budovat školu pro dívky a hledat vhodné místo pro novostavbu kláštera. Klášter byl zamýšlen jako monumentální stavba na polygonním půdorysu s velkou centrální kaplí uprostřed. Podařilo se postavit pouze tri křídla. Kostel, situovaný do uliční fronty, vyrostl až na počátku 20. století. Barokní klášter byl postaven v letech 1738-1743 podle plánu K. Dienzenhofera. V letech 1895-1901 byla vybudována kaple při jihovýchodním křídle budovy. V roce 1950 odsud byly řádové sestry vystěhovány, po roce 1989 byla budova řádu opět navrácena.

  • Kostel Matky Boží v Kutné Hoře

    Kostel Matky Boží v Kutné Hoře

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 39,8 km od Zámek Čechtice)

    Ke vzniku tohoto kostela se váže jedna z nejpůvabnějších místních pověstí, podle které v sousedství býval rudní trh a od nepaměti zde rudokupci vykupovali od těžařů stříbrnou rudu. Kousky rudy spadlé na zem byly nametány, schraňovány a z takto získaného stříbra zaplacena stavba kostela.

    Vedle kostela sv. Jakuba náleží kostel Matky Boží k nejstarším kamenným svatyním (postaven byl ve 2. polovině 14. století) byť některé prvky mohou ukazovat i k době starší. Mnoho znaků z období vrcholné gotiky zničil požár v roce 1470. Po něm byla vystavěna nová věž a zaklenuta kostelní loď. Při opravách byl vybaven i interiér, především pozdně goticky s mimořádně hodnotnou kazatelnou. Roku 1735 nalezl v kostele poslední odpočinek významný malíř Petr BrandI, který poslední rok života trávil v Kutné Hoře.

  • Hrad Týnec nad Sázavou

    Hrad Týnec nad Sázavou

    Týnec nad Sázavou, 25741

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Zámek Čechtice)

    Románský hrad, ležící asi 10 kilometrů od Benešova, plnil především pevnostní funkci. K románské rotundě z 12. století byl přistavěn, pravděpodobně Přemyslovci, okolo roku 1200, hrad, který byl ve 14. století rozšířen a v 15. století k němu postaveno větší opevnění. V roce 1654 zachvátil hrad požár. Po té hrad prodělal obsáhlé opravy. Dnes můžete uvnitř vidět stálou galerii a hradní věž je též zpřístupněná.
  • Čáslavské městské opevnění

    Čáslavské městské opevnění

    Čáslav, 28601

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Zámek Čechtice)

    Již ve 13. století byla započaty práce na vnitřních hradbách města Čáslavi. Součástí opevnění byl i Podměstský rybník na západě. V 15. století během husitských válek byly hradby dále rozšiřovány a z té doby se také dochovaly fragmenty dvojité zdi s baštami a známou Otakarovou věží. Původní tři brány - Žižkova, Kolínská (Horská) a Hradecká byly zrušeny na konci 18. století. Nejdelší neporušený pás hradeb najdete nad rybníkem, další zbytky zdí pak najdete v ulicích Jana Roháče z Dubé, Formíkově a Masarykově.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi

    Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi

    Čáslav, 28601

    (ve vzdálenosti 40,2 km od Zámek Čechtice)

    Z vnějšku téměř neviditelný románský kostelík sv. Michala (z 11. století) dnes tvoří sakristii děkanského kostela sv. Petra a Pavla, nejvzácnější sakrální i architektonické památky středočeské Čáslavi. Původní svatyně byla koncem 13. století rozšířena o dnešní presbytář a následně také o prostorné trojlodí, kapli sv. Anny a severní přístavbu. Vysoká kostelní věž pochází z přelomu 15. a 16. století. V té době zasáhlo město několik požárů, ale nejničivější přišel až roku 1522, po kterém byl i děkanský kostel rozsáhle pozdně goticky přestavěn. Poslední výraznou úpravou byla regotizace v roce 1908. O dva roky později byly v podvěžní kapli nalezeny ostatky Jana Žižky z Trocnova.

    Na severní stěně presbytáře se dochovaly fragmenty malby sv. Kryštofa z doby kolem roku 1300, z mobiliáře je zajímavá renesanční cínová křtitelnice, hlavní oltář je klasicistní, většina dalšího zařízení pak pseudogotická.

    Kostelní věž dnes slouží zároveň jako vyhlídková, je přístupná od dubna do října, denně mimo pondělí, vždy v 9.30, 10.30, 13.00 a 14.30.

  • Zámek Filipov

    Zámek Filipov

    Čáslav, 28601

    (ve vzdálenosti 40,6 km od Zámek Čechtice)

    Zajímavý zámek stojí na východním okraji vsi Filipov na Kutnohorsku ve Středočeském kraji. Zámek je obdélná budova s převýšenou střední částí a štíhlou hranolovou věží, jejíž hlavní průčelí je obráceno do parku. Zámecké fasády jsou bohatě členěné římsami, rizality a atikami s cimbuřím.

    V osadě, dříve zvané Šintlochy, původně stál dvůr, který byl po třicetileté válce majetkem Trčků z Lípy a od roku 1711 jej vlastnil klášter ve Žďáru nad Sázavou, který zde nechal postavit kapli. V roce 1760 koupil Šintlochy Filip Krakovský z Kolovrat, který změnil jméno na Filipov a kapli přestavěl na barokní zámeček. Po jeho smrti v roce 1773 dokončil zámeckou stavbu jeho syn Leopold Krakovský, který také založil rozlehlý park s dlouhou alejí. Později se majitelé střídali. V letech 1863 – 1865 byl zámek i s přilehlým dvorem přestavěn a rozšířen ve stylu anglické gotiky. Po roce 1945 sloužil zámek hospodářským potřebám dvora a značně zchátral. V polovině 70. let minulého století zámek převzala Státní knihovna ČSR. V roce 2007 byl zámek po dokončení rekonstrukce znovu zpřístupněn a slouží jako také jako luxusní ubytovací zařízení. Kultivován byl i krásný zámecký park.

  • PENČICKÉ ÚDOLÍ

    PENČICKÉ ÚDOLÍ

    Hradec 1, Jevany, 28166

    (ve vzdálenosti 40,6 km od Zámek Čechtice)

    Nádherné údolí se zbytky mlýna, pily, šindelky a flokárny v na pohled nedotčené krajinné scenérii.
  • Kostel sv. Ottona v Deštné

    Kostel sv. Ottona v Deštné

    Deštná, 37825

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Zámek Čechtice)

    Jediný kostel v Čechách zasvěcený bamberskému biskupovi Ottonovi najdete v městečku Deštná na Jindřichohradecku. Byl postaven řádem německých rytířů již ve 13. století a z původního pozdně románského jádra se do dnešní doby dochoval portál a sloup u vítězného oblouku (mezi lodí a kněžištěm). V roce 1380 byl přistavěn gotický presbytář a o cca 300 let později také raně barokní věž. Hlavní loď je převážně barokní, vybudovaná kolem roku 1733 a ze stejného období pochází i nejstarší části současného vybavení interiéru – oltáře zdobené malbami místního děkana Bedřicha Kamarýta. Ten je také autorem nástropních maleb v přilehlé budově fary.

  • Sedlecká kostnice

    Sedlecká kostnice

    Zámecká 127, Kutná Hora, 28406

    (ve vzdálenosti 41,3 km od Zámek Čechtice)

    Sedlecká kostnice má pohnutou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Původně gotická stavba z konce 14. století se skládá ze dvou kaplí postavených nad sebou. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii.

    V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500mnichů, kteří v té době v klášteře žili).Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid.

    První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17.století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40.000 lidí.

    Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho.

    Otevírací doba Listopad - Březen 9.00 - 12.00 ; 13.00 - 16.00 Duben - Září 8.00 - 18.00 Říjen 9.00 - 12.00 ; 13.00 - 17.00

    Vstupné Dospělí - 40 Kč Děti, studenti, senioři - 20 Kč Vstupné s fotografováním + 30 Kč Vstupné s videem + 60 Kč

  • Hrad Ronovec

    Hrad Ronovec

    Dolní Krupá, 58271

    (ve vzdálenosti 41,3 km od Zámek Čechtice)

    Zřícenina hradu Ronovec stojí na ostrohu nad levým břehem Břevnického potoka jihovýchodně od Dolní Krupé na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Z hradu se do dnešních dnů dochovala část paláce, zbytky hradby a čtverhranné věže, dále příkopy a valy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad, který byl nazýván Sommerburg (Letní hrad), založil kolem poloviny 13. století Smil z Lichtemburka. Vystřídalo se zde několik většinou zástavních držitelů. V období husitských válek již hrad nebyl obydlen a v 1. polovině 16. století zpustl. Část hradního paláce byla v letech 1957 – 1960 odkryta a v roce 1980 konzervována.

  • Kostel sv. Vavřince v Cirkvici

    Kostel sv. Vavřince v Cirkvici

    Církvice, 28533

    (ve vzdálenosti 41,3 km od Zámek Čechtice)

    Kostel Svatého Vavřince v Církvici u Kutné hory vystavěný byl poprvé zmíněn roku 1344. Původní kostel v renesančním slohu prodělal na konci 17. století barokní přestavbu. Nachází se uprostřed obce na vyvýšeném místě a je obklopen bývalým hřbitovem. Obdélný orientovaný jednolodní kostel je doplněn dvojicí bočních shodně vysokých pravoúhlých kaplí, takže má půdorys tvaru rovnoramenného kříže. Nad pravoúhlým presbytářem je umístěna věž. Před kostelem je umístěna samostatně stojící zvonice Mobiliář je většinou barokní. Významný je gotický deskový obraz Piety od Mistra Třeboňského, Zajímavé jsou i obrazy od Ignáce Raaba.

  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

    Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě

    Grunta, 80758

    (ve vzdálenosti 41,4 km od Zámek Čechtice)

    Obec Grunta leží severozápadně od Kutné Hory a dominantou obce je pseudorománská bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Kostel byl postaven v letech 1905 až 1908 a nechal jej postavit majitel panství Býchory a houslista Jan Kubelík. Bazilika je největší venkovskou svatyní ve střední Evropě.

  • Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci

    Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře - Sedlci

    Kutná Hora, 28403

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Zámek Čechtice)

    Katedrála Nanebevzetí Panny Marie mimořádně ovlivnila vývoj gotické architektury v Čechách, ve Slezsku a v Rakousku. Společně s chrámem sv. Barbory a historickým centrem Kutné Hory, je katedrála od roku 1995 zapsaná do seznamu památek UNESCO.

    Stavba katedrály Nanebevzetí Panny Marie byla zahájena kolem roku 1280 v gotickém slohu. Dokončena byla 1320. Je první katedrálou postavenou nejen v českých zemích, ale i ve velké části střední Evropy a do dokončení dostavby chrámu sv. Víta na Pražském hradě byla též stavbou největší. Katedrálu nechali postavit sedlečtí cisterciáci, kteří přišli do Sedlce již v roce 1142 na pozvání šlechtice Miroslava. V roce 1421 byl klášter vypleněn husity a katedrála zůstala v troskách dlouhých 279 let. V letech 1700 až 1709 byla obnovena ve slohu barokní gotiky stavitelem Janem Blažejem Santinim.

    Otevírací doba denně mimo neděle 9.00 - 12.00 ; 13.00 - 17.00

    Vstupné Dospělí - 30 Kč Děti, studenti - 15 Kč

  • Hrad Zbořený Kostelec

    Hrad Zbořený Kostelec

    Zbořený Kostelec 105, Týnec nad Sázavou, 25741

    (ve vzdálenosti 41,6 km od Zámek Čechtice)

    Zřícenina královského hradu v přírodní rezervaci nad řekou Sázavou. Počátky jeho dějin nejsou doloženy, avšak s prvními písemnými záznamy se setkáváme již od roku 1280. V současnosti se na řadě koná řada kulturních akcí, jejichž seznam naleznete přímo na webých stránkách této památky níže.

  • Kostel sv. Jakuba v Církvici

    Kostel sv. Jakuba v Církvici

    Církvice, 28533

    (ve vzdálenosti 41,9 km od Zámek Čechtice)

    V osadě Církvice, v místní části Jakub stojí kostel sv. Jakuba. Byl postaven v roce 1165 v románském slohu ve vsi s původním názvem Vrch Svatého Jakuba. Za zakladatele je považována Marie ze Švábenic se syny Slaviborem a Pavlem. Kostel byl vysvěcen v roce 1165 pražským biskupem Danielem. Aktu vysvěcení se podle dochované autenticky Pražského biskupa Daniela zúčastnil český král Vladislav s královnou Juditou. Kostel se řadí mezi nejpozoruhodnější románské stavby v Čechách.

    Návštěvní doba denně mimo pondělí 9.00 - 17.00

  • Kaple Panny Marie Pomocné v Kouřimi

    Kaple Panny Marie Pomocné v Kouřimi

    Kouřim, 28161

    (ve vzdálenosti 42,3 km od Zámek Čechtice)

    Kaple se nachází na území města Kouřimi, při křižovatce silnice č. 334 z Kutné Hory na silnici na obec Bulánka, jihozápadním směrem od kostela sv. Štěpána. Kaple P. Marie Pomocné byla postavena roku 1727 opatem sedleckého kláštera Otou Hradeckým na památku pěti mnichů cisterciáků, upálených roku 1421 na tomto místě husity. Je to neobyčejně hodnotná stavba, která je dílem nejprosnulejšího architekta středověkého baroka J. B. Santiniho. Nad výraznou korunní římsou stavba vrcholí zvonovitou kopulí s pěti vikýři, kterou završuje drobná pětiboká lucerna s křížem, na němž se opět setkáváme se symbolickým motivem pěti hvězd. Kaple byla založena na symbolickém půdorysu pravidelného pětiúhelníku. Kaple je nedávno zrekonstruovaná.

  • Kostel sv. Štěpána v Malíně

    Kostel sv. Štěpána v Malíně

    Kutná Hora, 28401

    (ve vzdálenosti 42,3 km od Zámek Čechtice)

    Kostel sv. Štěpána s dřevěnou zvonicí nalezneme v nevelké vsi Malín, při silnici Kolín - Čáslav na odbočce do Kutné Hory. Historie samotného Malína je však starší než historie samotné Kutné Hory. Na mírné terénní vyvýšenině vystupující z okolní ploché krajiny se nacházelo již slovanské hradiště, které zaujímalo strategicky velmi výhodnou polohu umožňující mu kontrolovat okolní rovinu, zejména pak nedaleko probíhající trasu trstenické a haberské stezky.

    Kostel je původně kostelem hřbitovním a nahradil ve své funkci starší kostel Sv. Jana a Pavla, který se nachází asi sto padesát metrů severozápadním směrem. Vedle kostela, ještě v areálu hřbitova stojí zvonice, která pochází ze šestnáctého století. Oba objekty jsou v zachovalém a udržovaném stavu.

  • Městské opevnění Kouřim

    Městské opevnění Kouřim

    Kouřim, 28161

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Zámek Čechtice)

    Městské opevnění v Kouřimi je rozlehlé opevnění budované od 13. do 16. století na obranu středověkého města. Opevnění bylo v roce 1995 vyhlášeno Národní kulturní památkou. Opevnění tvořilo vnitřní pás hradeb s plnými věžemi a vnější hradby. Vnitřní hradby byly vystavěny ve druhé polovině 13. století. Tvořil je 14 metrů široký parkán s polokruhovými pozdně gotické baštami z druhé poloviny 15. století. Vnější zeď byla ještě chráněna hlubokými příkopy a mohutným valem. Po třicetileté válce hradby a bašty zpustly a bohužel nebyly obnoveny, ale i přes to se ve městě dochovaly rozsáhlé úseky vnějšího opevnění. Nejdelší celistvé opevnění je na severní straně a je nejdelší celistvé dochované opevnění u nás, dosahuje délky 1250 metrů. Vstup do města zajišťovaly čtyři brány a to Kolínská, Pražská, Malotická a Olešecká. V 17. století byly provedeny nejnutnější opravy městských bran a do dnešních dnů se dochovala pouze Pražská brána. Zbylé tři brány byly zbořeny v 19. století. Z Kolínské brány je pouze zřícenina a bývalou bránu připomíná pouze pamětní deska. Pražská brána je gotická dvoupatrová věž. V prostoru mezi hradbami byly již od poloviny 16. století zakládány zahrady. V tomto místě dnes najdeme městský park Na Hradbách jež byl založen ve 30. letech 20. století.
  • Zámek Žirovnice

    Zámek Žirovnice

    Branka 1, Žirovnice 394 68, Žirovnice, 39468

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Zámek Čechtice)

    Původně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Mezi jeho první majitele patřili na počátku 14. století páni z Hradce, později páni z Ústí. Od roku 1485 přešla Žirovnice pod panství kutnohorského rodu Vencelíků z Vrchovišť, kteří nechali celý hrad přestavět a vyzdobili ho freskami, které patří dodnes k jedinečným historickým kulturním památkám. Z erbu Vencelíků byl převzat i nynější městský znak - stříbrný jednorožec v modrém poli.

    V polovině 16. století získali žirovnické panství do svého majetku páni z Hradce. Ti pozvali odborníky, kteří se na jejich pozemcích pokoušeli najít ložiska vápence. Jejich snaha však byla marná, stejně jako všechny pokusy o dolování stříbra. Základní obživou obyvatel bylo zemědělství, rozvíjela se také řemesla, zejména hrnčířství, pivovarnictví, výroba cihel a různé druhy textilní výroby.

    V období třicetileté války byl celý kraj sužován císařskými i švédskými vojsky, město zpustošeno, značné škody utrpěl i zámek.

    Od konce 17. století vlastnili žirovnické panství Šternberkové, kteří se rozhodli zpustlý zámek obnovit. Ubourány byly zbytky poškozeného druhého poschodí, postaveno nové západní křídlo, zámek ztratil charakter pevnosti. Šternberkové také nechali barokně přestavět původní gotický kostel a přispívali i na opravy venkovských kostelů a kaplí, o čemž svědčí jejich znak - osmicípá hvězda - na těchto stavbách.

    V roce 1910 odkoupilo celé panství od Šternberků město. Zámek však v roce 1964 vyhořel. Celková rekonstrukce objektu byla ukončena v roce 1992. Zámecké nádvoří i vnitřní prostory zámku jsou využívány při řadě kulturních akcí.

    Zámek je veřejnosti přístupný. Otevírací doba květen-září, denně kromě pondělí od 9,00 do 16,00 Parkoviště pro osobní automobily a autobusy -100m Restaurace – 100m

    V gotické části je unikátní fresková výzdoba z konce 15. století. Součástí expozice je muzeum perleti a galerie moderního umění. Možnost vyhlídky na okolí je ze zámecké věže.

  • Kostel sv. Štěpána a Zvonice v Kouřimi

    Kostel sv. Štěpána a Zvonice v Kouřimi

    Kouřim, 28161

    (ve vzdálenosti 42,6 km od Zámek Čechtice)

    Kostel sv. Štěpána je dominantou kouřimského náměstí. Byl postaven v polovině 13. století a patří k nejhodnotnějším raně gotickým památkám středoevropského stavitelství. Součástí kostela je unikátní kaple s nástěnnými malbami z počátku 15.století. Zvonice - renesanční stavba postavená v roce 1525. Její největší zajímavostí je způsob zavěšení zvonů - srdcem vzhůru - tento způsob najdete pouze v Kouřimi a Rovensku pod Troskami.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Batelově

    Kostel sv. Petra a Pavla v Batelově

    Batelov, 58851

    (ve vzdálenosti 42,8 km od Zámek Čechtice)

    Náměstí v Batelově na Jihlavsku dominuje barokní kostel svatého Petra a Pavla z období 1755-1766. V 1. polovině 19. století byl doplněn o dvojici nízkých věží v průčelí a je zdoben šesti vzácnými sochami z 80. let 19. století. Dnešní stavba byla založena pravděpodobně na místě původního kostelíku s dřevěnou věží.

  • Zámek Kostelec nad Černými Lesy

    Zámek Kostelec nad Černými Lesy

    Kostelec nad Černými Lesy, 28163

    (ve vzdálenosti 43,1 km od Zámek Čechtice)

    Renesanční zámek se nachází v Kostelci nad Černými lesy na Kolínsku ve Středočeském kraji. Jádrem rozsáhlého zámeckého areálu je čtyřkřídlý dvoupatrový objekt uzavírající nádvoří, v nárožích doplněný o polygonální věže, obklopený příkopem a valem. Krytá chodba spojuje zámek s goticko-renesanční zámeckou kaplí sv. Vojtěcha z let 1568 – 1569 s původním hodnotným zařízením. Směrem k městu je čtyřkřídlé předzámčí s věží a vstupní bránou. Do brány zdobené sgrafity s bosovaným portálem vede přes příkop kamenný most s barokními vázami. Původní gotický hrad založil zřejmě ve 13. století panovník, koncem 15. století jej drželi Slavatové z Chlumu a Košumberka, za kterých byl hrad výrazně přestavěn. V roce 1547 byl hrad zkonfiskován Ferdinandem I. a po požáru v roce 1549 přestavován dvorskou hutí na lovecký zámek. Rozestavěný objekt koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic, který zámek dokončil. V letech 1626 – 1933 byl zámek majetkem Lichtenštejnů, od kterých jej převzal stát pro vysokou lesnickou školu.

  • Zámek Žleby

    Zámek Žleby

    Žleby, 28561

    (ve vzdálenosti 43,1 km od Zámek Čechtice)

    Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory.  Romantický, téměř pohádkový vzhled zámku podtrhují 3 vstupní brány, vysoká válcová věž a napodobenina středověkého opevnění. Kolem zámku je anglický park. K nejatraktivnějším exponátům a zvláštnostem, které si turisté mohou na zámku prohlédnout, patří parohy prehistorického losa, množství pušek a kuší, jezdec v plné zbroji, místnosti vykládané koženými tapetami či dřevem nebo nábytek vykládaný slonovinou.

    Jindřich z Lichtenburku nechal strážní věž přebudovat na středověký hrad, o kterém jsou první písemné zmínky z roku 1289. V roce 1353 se stal královským majetkem. Anežka ze Žleb hrad prodala v roce 1356 císaři Karlu IV. Mezi panovníky a šlechtou dlouho probíhaly spory o vlastnictví hradu. Během husitských válek byl hrad v roce 1421 zbořen. Páni z Janovic nechali v 15. století na starých základech vybudovat nový hrad. V 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek později také prošel barokní i rokokovou přestavbou. V roce 1746 zámek získali Auerspergové, kteří ho vlastnili téměř dvě století a kteří zámku vtiskli dnešní romantickou podobu. V roce 1945 byl zámek zestátněn.

    Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den kromě pondělí.

  • Zámek Nadějkov

    Zámek Nadějkov

    Nadějkov, 39852

    (ve vzdálenosti 43,4 km od Zámek Čechtice)

    Zámek se nachází v obci Nadějkov na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je protáhlá patrová budova s krátkými bočními křídly, které vybíhají do dvora, a mansardovou střechou. Zahradní průčelí se dvěma vjezdy má bohatě zdobenou fasádu, v jeho ose vyrůstá z hřebene střechy hranolová věž s cibulovitou bání a lucernou. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Již ve 14. století zde stála tvrz, jejíž majitelé se často střídali. Koncem 16. století byla tvrz renesančně upravena a ve 2. polovině 18. století za Antonína Ferdinanda Feuersteina byla přestavěna na klasicistní zámek. Ve 2. polovině minulého století byl zámecký objekt upraven pro školské účely. V současné době je zámek soukromým majetkem a probíhá jeho rekonstrukce.

  • Zámek (klášter) Pohled

    Zámek (klášter) Pohled

    Pohled, 58221

    (ve vzdálenosti 43,4 km od Zámek Čechtice)

    Pohled je už po dlouhá léta známým a vyhledávaným poutním místem, kde se už od roku 1730 konaly vždy na svátek svaté Anny procesí a další církevní obřady. Ovšem poutě jsou spjaty spíše s kostelem sv. Anny nad obcí. Přímo ve vesnici najdete klášterní kostel sv. Ondřeje, který byl postaven v letech 1265-1277 v gotickém slohu. V tom období zde totiž vznikl klášter cisterciaček, definitivně dokončený až roku 1734 (roku 1714 vniklo podle vzoru J. Santiniho probošství a obydlí abatyše). Po zrušení kláštera sloužil komplex jako továrna a roku 1807 byla hlavní budova upravena na zámek (ten byl později využíván také jako škola). Nejlépe dochovanou součástí bývalého kláštera tak zůstává kostel sv. Ondřeje, jehož dnešní podoba má původ v 15. století (další úpravy proběhly ve století 18.). Na vzhledu interiéru se podepsali takoví mistři jako J. Santini, Ř. Thény nebo P. Brandl.

  • Pivovar Kostelec

    Pivovar Kostelec

    Českobrodská 17, Kostelec nad Černými Lesy, 28163

    (ve vzdálenosti 43,6 km od Zámek Čechtice)

    V pivovaru vzniká rozsáhlé pivovarské muzeum s původním strojním vybavením. Mezi nejzajímavější exponáty patří například měděná dvojitá varní garnitura s transmisním pohonem, chladící štoky, funkční parní stroj, funkční chladící čpavkové kompresory a stovky dalších strojů a exponátů. Celková výstavní plocha je asi 4000 m2. Součástí muzea se postupně stává i sbírka keramiky a výtvarného umění s pivovarskou a hostinskou tematikou.

    Další neméně důležitou součástí expozice je komplexní zmapování pivovarské a sladovnické výroby v České republice a rozsáhlá databáze těchto údajů. Na konci exkurze na návštěvníky čeká pivovarská restaurace ve stylu první republiky. Samotná výroba piva by se měla rozběhnout do konce roku 2008.

    Součástí areálu pivovaru je osmiboká budova žentourového mlýnu. Objekt mlýnu s příslušenstvím je ojedinělou stavební a technickou památkou. Mimořádně pozoruhodný je hlavní krov.

    Pořádání svateb (dle motta: „od oddání po přespání“), rautů, oslav, pikniků a firemních večírků. Pivovarská restaurace, pivovarské muzeum, rauty v exkluzivním prostředí (prvorepubliková restaurace, žentourový mlýn, sladovnická humna, pivovarské sklepy, industriální hala …), stylové ubytování na zámku, pivovarské lázně, tenisový kurt, odborné degustace piv a jídel, noční prohlídky s ochutnávkami… Možnost uvaření svého vlastního piva (cca 100 litrů) na technologii z přelomu 19. a 20. století na ruční pohon. Přijedeme kamkoliv, připravíme cokoliv.

  • Příběnice - zřícenina hradu

    Příběnice - zřícenina hradu

    Malšice, 39175

    (ve vzdálenosti 43,6 km od Zámek Čechtice)

    Zřícenina je situována do záhybu řeky Lužnice. Leží asi 8 km jihozápadně od Tábora. Hrad byl postaven již v první polovině 13. století. Rozšířen byl pak ve století 14. Roku 1420 byl dobyt Husity. Po uzavření míru husitů se Zikmundem byl hrad po dohodě zbourán. Na protějším vrchu leží hrad Příběničky, se kterým společně tvořili jednu z největších pevností u nás.

  • Zámek Červená Lhota

    Zámek Červená Lhota

    Červená Lhota 1, Kardašova Řečice, 37821

    (ve vzdálenosti 43,6 km od Zámek Čechtice)

    Zámek Červená Lhota leží na skalním hřbetu, který se přehrazením údolí a vzestupem vodní hladiny stal ostrůvkem. Jedná se o jednu z nejromantičtějších památek v Jižních Čechách. Majiteli původní tvrzi byl rod Kábů z Rybňan. Dalšími majiteli byli v 17. století Slavatové a posledními byli Schönburg – Hartensteinové, za nichž byly fasády Červené Lhoty nejdříve upraveny novogoticky a po roce 1910 byl obnoven renesanční vzhled zámku. Návštěvníci si prohlédnou 14 pokojů z doby knížete J. A. Schönburg - Hartensteina, hostinské pokoje a také reprezentační pracovnu. V přilehlém parku najdete, kromě různých druhů dřevin, kostelík Nejsvětější Trojice, založený Janem Kábou z Rybňan přestavěný na počátku 20. století na rodinnou hrobku.

  • Hrad Janštejn

    Hrad Janštejn

    Horní Dubenky, 58852

    (ve vzdálenosti 44,3 km od Zámek Čechtice)

    Zřícenina hradu Janštejn leží uprostřed lesů na návrší severovýchodně od Horních Dubenek poblíž historické hranice mezi Čechami a Moravou. Janštejn se nachází na Jihlavsku v kraji Vysočina. Z hradu zůstaly zachovány části valů a příkopů, na předhradí skromné zbytky hradební zdi, v hradním jádru spodní část válcové věže, zbytek hradby a prohlubně na místě paláce. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad bergfritového typu založili v 1. polovině 14. století páni z Březnice. V roce 1358 hrad získal markrabě Jan Jindřich. Hrad zanikl zřejmě za husitských válek, možná v roce 1423.

  • Zámek Kačina

    Zámek Kačina

    Nové Dvory, 28531

    (ve vzdálenosti 45,1 km od Zámek Čechtice)

    Empírový zámek Kačina leží v Nových Dvorech na Kutnohorsku. Zámek vznikal na počátku 19. století jako letní sídlo nejvyššího purkrabí Českého království Jana Rudolfa Chotka. V polovině 20. století byly upraveny zámecké exteriery i interiery.

    Nacházejí se zde expozice Muzea českého venkova zaměřujícího se na presentaci jednotlivých společenských vrstev žijících na venkově a tedy i šlechty. Muzeum postupně zpřístupnilo Chotkovskou knihovnu, zámecké divadlo a v roce 1997 i rozsáhlou Chotkovskou expozici.

  • Památník bitvy u Lipan

    Památník bitvy u Lipan

    Vitice, 28106

    (ve vzdálenosti 45,6 km od Zámek Čechtice)

    Výrazná kamenná mohyla z roku 1881 v blízkosti obce Lipany u Kouřimi připomíná bitvu z 30. května 1434, která znamenala definitivní konec husitského hnutí v Čechách. Husité pod vedením Prokopa Holého zde podlehli vojsku panské jednoty.
  • Zámek Štiřín

    Zámek Štiřín

    Kamenice, 25168

    (ve vzdálenosti 45,8 km od Zámek Čechtice)

    Na místě středověké tvrze nechali Salmové v 18. století vybudovat zámek. Od roku 1870 patřil zámek průmyslníku Františku Ringhofferovi. Dnešní podobu zámek získal kolem roku 1900, kdy byl upraven podle projektu architekta J. Stibrala. V současné době slouží zámek jako luxusní ubytovací zařízení. Pozdně barokní zámek je půvabnou dominantou vsi Štiřín ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s mansardovou střechou. V severozápadním bočním křídle je kaple z roku 1775 zdobená freskami. V přilehlém parku je golfové hřiště.

  • Zámek Pluhův Žďár

    Zámek Pluhův Žďár

    Pluhův Žďár 1, Pluhův Žďár, 37824

    (ve vzdálenosti 45,8 km od Zámek Čechtice)

    Zámek, bývalá středověká tvrz stojí ve středu obce, v sousedství kostela se hřbitovem. Jde o kulturní památku, která je i na seznamu nejohroženějších památek vypracovaným nezávislou památkovou unií. Objekt jako takový nám dokládá podobu hospodářského a kulturního prostředí drobné feudální šlechty. První zmínky o tvrzi pocházejí z roku 1267, kdy byl jejím majitelem Pluh z Rabštejna, který byl úředníkem Oldřicha z Hradce. Území mu bylo dáno jako léno v rámci probíhající kolonizace. Až do 15. století byla tvrz ve vlastnictví Pluhů ze Žďáru. V tomto století však postupně přešla do rukou Albrechta Rúta z Dírného a Jana s Prokopem z Vojslavic. V 16. století postupně tvrz koupily Dorota Ostrovcová z Leskovce a Jan Vrchotický z Loutkova, jehož rodu patřila až do třicetileté války. Roku 1635 koupil značně zdevastovaný statek Jan Eckersdorf z Hlaváče, který tvrz začal přestavovat. Tehdy snad vznikla mimo jiné i krytá pavlač z patra zámku do protilehlého kostela, která se již nezachovala. Kostel v té době měl pověst poutního místa se zázračným pramenem a se zámkem souvisel zřejmě nejen významově, ale i provozně. Roku 1663 Jan Eckersdorf zemřel a jeho syn následujícího roku zámek prodal zemskému soudci Humprechtovi Černínovi z Chudenic, který pokračoval v úpravách staré tvrze na barokní zámek. Ke konci 17. století přecházel zámek “z rukou do rukou”. Nejprve ho koupil zpět Eckersdorf, ale po čtyřech letech ho prodal rodu Slavatů. Těm však nevydržel dlouho, prodali ho Janu Jakubovi Peceliovi, ten pak hraběti Oktaviusovi Cavrianimu. V 18. století vlastnili po Cavrianim statek se zámkem Deymové ze Střítěže, po jejichž nástupu došlo k druhé vlně barokní úpravy. Z této doby patrně zůstala na nádvoří nástěnná malba malíře Františka Resche. Ke konci století koupil zámek kníže Václav z Paaru. Roku 1802 vyhořel se zámkem sousedící panský dvůr a s ním většina vesnice. O zámku se však zpráva nezmiňuje, ale bylo by velkou vzácností, kdyby velký objekt, ležící uprostřed vesnice byl zcela ušetřen. Podle téhož pramene měla vesnice o sedm let později vyhořet znovu. V 19. století docházelo na zámku k několika drobným úpravám a opravám. Paarové vlastnili Pluhův Žďár až do první pozemkové reformy ve 20. století. Od nich ho roku 1928 v rámci pozemkové reformy odkoupil Bedřich Beneš, bratr pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Z té doby pocházejí poslední doložené opravy objektu. Zámek je ve vlastnictvím rodiny Benešovy opět, když jim byl v roce 1992 vrácen v restituci. Historickoarchitektonický rozbor Počátky tvrze v Pluhově Žďáru zasahují do doby kolonizace kraje. Nejstarší sídlo, které na místě stálo, bylo pravděpodobně z větší části dřevěné a teprve postupem času se proměňovalo v dnešní zděnný útvar. Nemusíme pochybovat, že nejstarší sídlo se půdorysně kryje s dnešním objektem . Nejstarší částí tvrze je pravděpodobně východní křídlo, vyznačující se nejmohutnějším zdivem pocházejícím snad již ze 14. století. Zajímavý je také vztah ke kostelu, který zde existoval pravděpodobně rovněž od 13. století. Pozoruhodností v rámci středověkých chrámů je skutečnost, že není orientován presbytářem k východu, ale k severu. Z toho můžeme usuzovat, že byl využit portál starší svatyně, na jejímž místě byl chrám vystavěn – a to patrně v souvislosti s existencí a provozem tvrze. Podle zvyklostí nejstarší kamenná tvrz obsahovala obytný palác, na který navazovala hradba obklopující nádvoří. K hradbě přiléhala současně jednotlivá hospodářská stavení. Vznik základní hmoty jižního křídla s jistotou nelze datovat, ale lze jej předpokládat v pozdní gotice až renesanci, kdy se realizovala rozsáhlá proměna panských sídel. Při vstupu na severní straně vystupovala z obvodu hradby gotická brána. Renesanční přestavba z poloviny 16. století zaklenula jižní a západní křídlo a přistavěla zde přístavek záchodů. Klenby z jižního křídla dnes již kromě jediné neexistují. Ke konci 16. století byly prováděny různé úpravy, například křídlo arkád u vstupní části v celém rozsahu přízemí a sgrafitové omítky. V této době také vzniklo schodiště do patra spolu s navazující průčelní zdí prolomenou arkádami jako u vstupního části. Později byly v objektu provedeny barokní plasticky profilované zárubně a dveřní křídla. V 19. století byly v jižním křídle vyměněny stropy a vloženy příčky. Klenby byly strženy zřejmě ze statických důvodů. Byly nově zaklenuty sklepy východního křídla. Snad již v 18. století byla překryta sgrafita omítkou s profilovanými šambránami a byl upraven vjezdový portál. V 19. století byl zasypán příkop a zbořena z větší části hradba se střílnami. 20. století již žádné podstatné změny do dispozice objektu nepřineslo. Poslední doložené opravy v objektu byly provedeny v roce 1929, kdy byla položena nová střešní krytina a objekt byl přizpůsoben tehdejšímu bytovému standartu. 2. polovina 20. století nebyla pro zámek už vůbec povzbudivá. Naposledy jej využívalo místní JZD a neudržován byl odsouzen k dožití. To už ale dávno není pravda a rodina Benešova společně s přáteli velmi intenzivně pracuje na tom, aby byl zámek opraven a zpřístupněn.

  • Kozí Hřbet

    Kozí Hřbet

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 45,9 km od Zámek Čechtice)

    Kozí Hřeb, nebo také jen Hrádek, býval šlechtickým hradem. V současné době z něj zbývají pouhé zbytky hradeb, věže, brány a budovy. Pravděpodobným zakladatelem hradu byl Volkéř z Hrádku. První zmínka je z roku 1369, avšak archeologické nálezy zjistily, že hrad stál již ve 13. století. Hrad neuspěšně dobývali husité. Na přelomu 15. a 16. století hrad přestal být osídlen a zpustnul. Z hradu opravdu moc nezbylo, ale to málo co zbylo, stojí určitě za shlédnutí. První zmínka o hradu pochází až z roku 1369, archeologické nálezy však datují jeho vznik už do 13. století. Až do roku 1475 byl jeho majitelem rod rytířů Břekovců. V roce 1441 se hrad neúspěšně pokusila dobýt táborská vojska. Zřejmě za bojů Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou byl hrad v roce 1468 pobořen a poté opuštěn. V roce 1530 se hrad uvádí jako pustý. Malebná zřícenina hradu Kozí hřbet, nazývaného také Hrádek, stojí na úzké skalnaté šíji ostrohu obtékaného potokem Mastníkem u Slapské přehrady na Příbramsku ve Středočeském kraji. Na předhradí se nedochovaly žádné stopy zdiva, zřejmě zde stávala pouze dřevěná stavení. V hradním jádru se dochovaly zříceniny dvou brán, obytné věže a obdélné obytné budovy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Dostupné pěšky, horské kolo Dostupné pěšky, horské kolo
  • Kostel sv. Jana Křtitele na Jánském vršku

    Kostel sv. Jana Křtitele na Jánském vršku

    Horní Dubenky, 58852

    (ve vzdálenosti 45,9 km od Zámek Čechtice)

    Kostelík na Jánském vršku stojí v místech původní slovanské osady z 12. století. Patrně se jedná o nejstarší sakrální stavbu na Jihlavsku. Kostel má románské základy, gotický presbytář a renesanční loď s barokními úpravami. Na jihozápadní straně je ke kostelu přistavěna kazatelna s dřevěnou stříškou.

  • Vitice

    Vitice

    44, Vitice, 28106

    (ve vzdálenosti 46,0 km od Zámek Čechtice)

    Kostel Vitice
  • Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně

    Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně

    Kolín, 28001

    (ve vzdálenosti 46,0 km od Zámek Čechtice)

    Historickému centru Kolína dominuje chrám sv. Bartoloměje, který je ve své dnešní podobě výsledkem několika staletí stavebního vývoje. Počátky jedné z nejhodnotnějších sakrálních staveb u nás sahají do doby románské, snad ještě do předkolonizačního období, pro které je v prostoru dnešního chrámu archeologicky doloženo osídlení.

    Starší románskou stavbu nahradil ve 13. století trojlodní síňový kostel, jehož hmota se kromě trojdílného závěru dochovala dodnes. Původní závěr kostela připomínají pouze zachované válcové přípory.

    V souvislosti se založením města králem Přemyslem Otakarem II. započala po roce 1250 i stavba nového kostela.  V roce 1349 zachvátil Kolín velký požár, který velmi vážně poničil i kostel sv. Bartoloměje, především jeho východní část. Císař Karel IV. pověřil opravou a přestavbou chrámu svého dvorního stavitele Petra Parléře. Parléř začal 20. ledna 1360 budovat nový presbytář. Parléřův 33 m vysoký chór s věncem šesti kaplí a ochozem má katedrální dispozici a zvenčí je podpírán kamenicky zdobenými opěráky.  V interiéru se zachovala řada cenných uměleckých děl, mezi nimiž vyniká Parléřovo sanktuarium z doby kolem roku 1370, čtyři původní gotické okenní vitráže z konce 14. století, cínová křtitelnice z roku 1495 či množství umělecky cenných kamenných náhrobků, z nichž nejstarší jsou románské. V roce 1886 byl vybudován nový, vyšší západní štít završený kamenným křížem. Větší a důkladnější obnova chrámu byla provedena až v letech 1904 – 1910 podle plánů Josefa Mockera a pod vedením Ludvíka Láblera.

    Dne 15. března 1945 byla budova arciděkanství, která se nachází v těsné blízkosti chrámu, zasažena leteckou bombou a tlak vzduchu zničil střechu a třináct oken severní strany kostela sv. Bartoloměje. Ještě téhož roku byla opravena tři okna presbytáře, ostatní byla provizorně zasklena. Zbývající okna byla opravena až v letech 1964 – 1975. V roce 1981 bylo v souvislosti s opravou všech chrámových střech a obnovou podlahy presbytáře nově osazeno poslední okno zničené náletem. Budova barokní kostnice stojící na jižní straně chrámu byla rekonstruována roku 1975.

    V roce 1995 byl kolínský chrám sv. Bartoloměje prohlášen národní kulturní památkou.

  • Židovská čtvrť v Kolíně

    Židovská čtvrť v Kolíně

    Kolín, 28001

    (ve vzdálenosti 46,1 km od Zámek Čechtice)

    Z původní židovské čtvrti Kolína se zachovalo několik architektonicky významných budov v ulicích Karolíny Světlé a Na Hradbách. Jde převážně o pozdně barokní městské domy, přestavěné později ve stylu empíru. V areálu židovské školy stojí pozdně renesanční synagoga s barokními prvky. Na nedalekém hřbitově můžete spatřit náhrobky, z nichž nejstarší byly vytesány v 15. století.

  • Kolínská radnice

    Kolínská radnice

    Karlovo náměstí 78, Kolín, 28001

    (ve vzdálenosti 46,2 km od Zámek Čechtice)

    V severozápadním nároží Karlova náměstí v Kolíně stojí budova radnice postavená již koncem 13. století. V tom období se ovšem jednalo o "běžný" měšťanský dům a dnešnímu účelu začala sloužit až ve století 15. Současná podoba pochází z roku 1887, kdy byla provedena novorenesanční přestavba pod vedením J. Vejrycha. Průčelí tak zdobí nízká atika, uprostřed věž s ochozem a lucernou a sedlová střecha je po stranách zakončena volutovými štíty. Malby na fasádě jsou dílem A. Liebschera. V budově sídlí městský úřad města Kolína.

  • Zámek Chotěboř

    Zámek Chotěboř

    Riegrova 1 - Zámek, Chotěboř, 58301

    (ve vzdálenosti 46,3 km od Zámek Čechtice)

    Zámek byl postaven v letech 1701-1702 na místě původní tvrze ze 14. století, upraven byl v letech 1865 - 1870 a dále po požáru roku 1927. Čtyřkřídlý, patrový zámek, s mansardovou střechou a ploše členěnou fasádou. vybudoval hrabě Vilém Leopold Kinský. Sídlo italského typu obklopuje ústřední dvůr. V původním stavu se zachovala kaple Nejsvětější Trojice s bohatou štukovou výzdobou z poloviny 18. století Po vystřídání dalších majitelů zámku získal panství v roce 1836 pán Josef Dobrzenský z Dobrzenic sňatkem s Marií Wanczurovou z Řehnic, dědičkou vymírajícího starého českého rodu. Nádvoří zámku se uzamyká. Prohlídky začínají každou celou hodinu. Začátek poslední prohlídky je 1h před koncem provozní doby (dopoledne i odpoledne). Otevřeno denně mimo pondělí , vždy od 9 - 12 hodin a od 13 - 17 hodin. Fax: 569/ 62 62 76 Prohlídka trvá 60 minut, maximální počet osob ve skupině je 30 osob, vstupné činí 40 a 20 Kč
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jihlavě

    Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Zámek Čechtice)

    V historickém centru Jihlavy se nachází jedna z nejstarších památek v tomto městě - Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Byl postaven po roce 1250. Z původní stavby se dochovaly obvodové zdi, klenby lodi a tři arkády. Ve 14. století byla přistavěna věž. Nezvyklá orientace kostela k jihu je z důvodu směrování kostela k městu Assisi, k rodišti sv. Františka.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Jihlavě

    Kostel Povýšení sv. Kříže v Jihlavě

    Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 46,5 km od Zámek Čechtice)

    Dominikánský kostel se nachází v samotném historickém centru Jihlavy. Francouzsko gotický kostel byl postaven v polovině 13. století. V 16. století postihl kostel požár. Následně na to byl kostel opraven v renesančním slohu. Od roku 1871 až do roku 1947 byl kostel používán jako kasárna a skladiště. Dnes kostel slouží husitské církvi.
  • Kostel sv. Ignáce z Loyoly

    Kostel sv. Ignáce z Loyoly

    Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 46,6 km od Zámek Čechtice)

    Barokní kostel jezuitského řádu byl postaven podle tehdejších italských staveb a řadí se mezi nejvýznamnější architektonické památky města Jihlavy. Byl postaven v letech 1683-89 italským stavitelem Jacopem Braschou. Kostel se může pyšnit dvěma gotickými plastikami; pieta z konce 14. století a tzv. Přemyslovský kříž. Ke kostelu byla později přistavěna jezuitská kolej, pod kterou se rozkládají katakomby.
  • Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě

    Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě

    Masarykovo náměstí 19, Jihlava, 58601

    (ve vzdálenosti 46,8 km od Zámek Čechtice)

    Dominantní trojlodní kostel stojí v Jihlavě od 13. století. Stavba severní věže (63 m), která sloužila městu jako strážní, byla dokončena počátkem 14. století. Její ochoz ve výšce 40 m (556 m n.m.) je dnes přístupný veřejnosti a nabízí pohled do širokého okolí. Jižní věž je zvonová a ve svém nitru ukrývá druhý největší zvon Moravy, sedmitunovou "Zuzanu". Velmi cenný je interiér kostela s mnoha ozdobnými prvky, které představují různé styly - od gotiky až po baroko.

    Otevírací doba věže: květen, září So - Ne 10:00 - 13:00 a 14:00 - 18:00 červen - srpen Út - Ne 10:00 - 13:00 a 14:00 - 18:00 Mimo uvedenou dobu pro skupiny po předchozí objednávce na TIC, tel. 567 308 034. Vstupné 10,- Kč, děti 5,- Kč
  • Hrad Soběslav

    Hrad Soběslav

    Soběslav, 39201

    (ve vzdálenosti 47,0 km od Zámek Čechtice)

    Zřícenina hradu se nachází ve městě Soběslav na Táborsku v Jihočeském kraji. Dochovala se okrouhlá hláska z doby kolem roku 1510 s kamenným sedlovým portálkem a malé zbytky hradního opevnění. Opevnění, které přímo navazovalo na městské hradby, se však nedochovalo.

    Hrad vybudovali ve 14. století Rožmberkové. V roce 1394 byl na hradě vězněn král Václav IV. V roce 1420 vypálili hrad husité. Později byl sice opraven a nově opevněn, ale již koncem 15. století zpustl. V 17. století tady byla škola, později sýpky. Počátkem 18. století byl hradní palác upraven na pivovar. Zanedbaná údržba v posledních desetiletích proměnila hradní objekt opět ve zříceninu.

  • Hrad Vysoký Chlumec

    Hrad Vysoký Chlumec

    Vysoký Chlumec, 26252

    (ve vzdálenosti 47,5 km od Zámek Čechtice)

    Hrad Vysoký Chlumec stojí na vrcholu výrazného částečně zalesněného kopce nad stejnojmennou obcí. Hrad si dodnes udržel charakter středověkého sídla a představuje nepravidelnou dvoupalácovou dispozici, obklopenou parkánem a hradbou. Ve zdech hlavního paláce jsou drobná gotická okénka a rekonstruovaná velká okna s kamennými kříži, krátká křídla zdobí psaníčková sgrafita. V zachované části východního křídla je kromě kaple i renesanční schodišťová věž s cibulovou bání. Dolní hrad spojuje s hradním jádrem hradba s gotickou bránou, v jihozápadním nároží je hranolová věž a obdélná budova z 15. století.

    Hrad založil v poslední čtvrtině 14. století oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic, jeho rodu pak hrad patřil asi do roku 1470. Od roku 1474 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří ho postupně pozdně goticky a renesančně přestavěli, rozšířili a zdokonalili hradní opevnění. V 17. století přibyla arkáda s vestavěným schodištěm, spojující dvě krátká palácová křídla, a především vzniklo západní předhradí s mostem a barokní bránou. Po roce 1623 se za Polyxeny z Lobkovic stal Vysoký Chlumec střediskem celého kraje a také centrem tuhé rekatolizace. Hradní vězení tehdy naplnili četní evangelíci, kteří se odmítli vzdát své víry a nechtěli přestoupit na katolickou víru. V roce 1652 se zřítila část východního hradního křídla a do zbytků byla vestavěna kaple. Po 2. světové válce byl hrad zestátněn. V 70. a 80. letech minulého století probíhala nákladná rekonstrukce a poté byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Po roce 1990 byl hrad v restituci vrácen dědicům původních majitelů.

    Dnes je hrad pro veřejnost uzavřen, protože současný majitel Martin Lobkowicz prohlídku hradu neumožňuje.

  • Stádlecký most

    Stádlecký most

    Stádlec, 39162

    (ve vzdálenosti 47,9 km od Zámek Čechtice)

    Jediný dochovaný empírový most v Čechách ční nad řekou Lužnicí mezi obcemi Stádlec a Dobřejice. Most postavil Vojtěch Lann podle návrhu B. Schnirchema a Ing. Gassnera v letech 1847-8. Na mostě je doprava omezena pro vozidla s maximální šířkou 2 metry.
  • Hrad Lichnice

    Hrad Lichnice

    Podhradí, Třemošnice, 53843

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Zámek Čechtice)

    Zřícenina hradu na okraji Železných hor. Předchůdcem hradu Lichnice bylo hradiště, které ve 2. pol. 12. st. vybudoval na velmi výhodném místě nazývaném Světlík, předek rodu Ronovců Smil. Podle tohoto místa získal Smil přídomek Světlík (Světlický). O Smilovi hovoří Dalimilova kronika jako o příteli Přemysla Otakara I. s nímž pobýval v letech 1193 – 1197 ve vyhnanství v Sasku. Když se v roce 1197 stal Přemysl Otakar I. králem, získal Smil a jeho synové Jindřich a Častolov úřady v Žitavsku a Budišínsku a rozsáhlé majetky v severních Čechách. V polovině 13. st. Jindřichův syn Smil vybudoval na místě hradiště kamenný hrad a pojmenoval ho tehdy módním německým názvem Lichtenburk – což je vlastně česky Světlice. Z německého Lichtenburk se časem vyvinul český název Lichnice. Smil byl první, kdo použil jméno z Lichtenburka. Patřil k předním mužům království. S Přemyslem Otakarem II. se účastnil bitvy u Kressenbrunnu. Za jeho panováni začala kolonizace území od Železných Hor až k česko-moravské hranici. Po Smilově smrti – 1269 – převzali jeho rozsáhlé panství synové Hynek, Smil, Oldřich a Reimund. Lichnice připadla Oldřichovi z Lichtenburka, který zemřel 1316. Jeho syn Jindřich směnil Lichnici s Janem Lucemburským za Litické panství. Lichnice se stala královským hradem, který spravoval purkrabí. Prvním zde byl nejvyšší písař Štěpán z Tetova, který hrad získal do zástavy. 1333 ho Karel IV. vykoupil. Brzy nato ale byla znovu zastavena pánům z Lipé. Při dělení rozsáhlého majetku tohoto rodu v roce 1346 připadla Lichnice Jindřichovi mladšímu z Lipé. 1350 Karel IV. znovu hrad vyplatil a zařadil mezi královské hrady. 1370 zde Karel IV. i delší dobu pobýval. 1394 ho získal Štěpán z Opočna, kterého v roce 1397 zavraždil na Karlštejně opolský kníže Hanuš. Na počátku 15. st. podnikal z Lichnice loupeživé výpady do okolí Ješek z Trojonic. 1410 ho král Václav IV. vykoupil a svěřil purkrabímu Oneši z Mělkovic. Za královny vdovy Žofie byl na hradě purkrabím Petr z Chlumu a to až do roku 1421. V tomto roce oblehli hrad Lichnici Pražané a Petr z Chlumu hrad bez boje vydal. Lichnici získal Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1422 postoupil Lichnici Janovi Městeckému z Opočna. Lichnická posádka vedená Petrem Liškou přepadala a vraždila protivníky Zikmunda na Čáslavsku. Proto v roce 1428 východočeští sirotci hrad oblehli. Obléhání skončilo na podzim 1429, kdy Jan Městecký hrad vydal a slíbil, že přejde k sirotkům. Husitským hejtmanem se stal Jan Hertvík z Rašínova. Jan Hertvík držel hrad až do roku 1458, kdy ho vyplatil Jiří z Poděbrad. V únoru 1469 se hrad a jeho posádka aktivně podíleli na odražení útoku uherského krále Matyáše Korvína. 1470 se Lichnice lstí zmocnil odpůrce Jiřího z Poděbrad Vít ze Rzavého, kterého odtud vyhnal v roce 1473 Jan Jence z Janovic. Po Jiříkově vdově Johance zdědil Lichnici její syn Jindřich a potom jeho strýc Lev z Rožmitálu. 1476 hrad získal do zástavy Vilém Tetour z Tetova. 1490 Lichnici vykoupil král Vladislav II. a daroval ho svému stoupenci Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy (+ 1516). Mikuláš byl bezdětný a proto panství odkázal své tetě Johance. Johanka vše odkázala svým synům Zdeňkovi, Janovi, Jindřichovi, Vilémovi a Mikulášovi Trčkům z Lípy. Ti si 1533 rodové majetky rozdělili a Lichnici získal Zdeněk Trčka. Ten však už 1534 postoupil své statky Janu staršímu Trčkovi. Od něho získal panství v roce 1539 majitel Opočna Jan mladší Trčka. Po jeho smrti 1549 připadli jeho strýci Vilémovi Trčkovi. Ten se ale značně zadlužil a byl nucen rozprodat část rodového majetku. Lichnici koupil poručník bratrů Albrechta a Václava Robmhápových, sirotků po Zikmundovi Robmhápovi ze Suché. Ti se ujali svého majetku v roce 1557, když dosáhli plnoletosti. V roce 1637 převzal Lichnici od Robmhápů císař Ferdinand II. a umístil na hradě vojenskou posádku. V roce 1646 se Švédům podařilo lstí zajmout velitele lichnické posádky, hrad však nedobyli. Po roce 1648, kdy Ferdinand III. vydal nařízení zbořit hrady, které by mohl využít nepřítel, Ferdinand Robmháp uposlechl a nechal na Lichnici zbořit opevnění. Tehdy asi bylo zničeno i to co zbylo po požáru v roce 1610. Úpadek hradu pokračoval, na Lichnici zbyly jen tři obyvatelné místnosti. Po Ropbmhápech získali panství Ceratto-Millesímové, ale ani oni se o hrad nestarali. V 18. a 19. století se hrad stal zdrojem levného stavebního materiálu a až ve 20. století se přistoupilo k záchraně historické památky. V blízkosti hradu Lichnice se také nachází dnes již bezmála 700 let starý dub, který by neměl být opomíjen při návštěvě tohoto místa. Tento strom byl natočen i v cyklu ČT Paměť stromů v devátém díle nazvaném „Stromy u hradů a zámků.

  • Zámek Maleč

    Zámek Maleč

    Maleč, 58276

    (ve vzdálenosti 48,2 km od Zámek Čechtice)

    Barokní zámek stojí v obci Maleč nedaleko Chotěboře na Havlíčkobrodsku v kraji Vysočina. Zámek je obdélná dvoupatrová stavba. Zámek obklopuje anglický park s rybníčkem a staršími dřevinami. Na zámku v Malči napsal František Palacký podstatnou část svého díla Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě.

    Na místě původní středověké tvrze nechal Augustin Norbert Voračický vybudovat po roce 1687 barokní zámek. V 1. polovině 19. století byl zámek rozšířen o dvě postranní křídla, empírové úpravy se projevily i v zámeckém interiéru. V roce 1862 koupil zámek politik František Ladislav Rieger, jezdil sem i jeho tchán František Palacký.

  • Zámek Stádlec

    Zámek Stádlec

    Stádlec, 39162

    (ve vzdálenosti 48,2 km od Zámek Čechtice)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Stádlec na Táborsku v Jihočeském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového dvora, s vjezdem v ose pozdně barokního průčelí. Z jeho středu vyrůstá hranolová hodinová věž s bání, která je po stranách doplněna volutovými štíty. Zámecké stěny člení ornamenty, v nádvoří jsou na dvou krátkých protilehlých stranách přízemní arkády. Na zámku strávil poslední léta svého života a také zde v roce 1941 zemřel geniální vynálezce František Křižík.

    Na místě starší tvrze Vítů ze Rzavého byl kolem roku 1560 vybudován renesanční zámek. Začátkem 18. století přibyla zámecká kaple Bolestné P. Marie, později proměněná ve farní kostel. V letech 1830 – 1840 byl zámek pozdně barokně upraven. V roce 1953 bylo na zámku zřízeno odborné učiliště a domov mládeže.

  • Zámek Třešť

    Zámek Třešť

    Třešť, 58901

    (ve vzdálenosti 48,5 km od Zámek Čechtice)

    Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Třešť na Jihlavsku v kraji Vysočina. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova s arkádovým nádvořím, na nárožích jsou hranolové věže, nad vstupním průčelím je další věž. Na zámku je kongresový, hudební a společenský sál, restaurace a hotelové zařízení.

    Tvrz, kterou vybudovali na přelomu 15. a 16. století Vencelíkové z Vrchovišť, byla v 80. letech 16. století přestavěna na renesanční zámek. Za Herbersteinů byl zámek ve 2. polovině 17. století přebudován na reprezentační barokní sídlo s místnostmi zdobenými štukaturou a malbami. V roce 1860 pak Sternbachové zámek částečně pseudorenesančně upravili a nechali rozšířit zámecký park. Dnes patří nově zrekonstruovaný zámek i s parkem Akademii věd ČR a je zde zřízeno také ubytovací zařízení.

  • Železniční viadukt Žampach

    Železniční viadukt Žampach

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Zámek Čechtice)

    Kamenný most na Žampachu je dle některých zdrojů nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě. Technické parametry: výška - od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour - 41,73 m, délka je 109 m. Most má sedm oblouků. Je postaven ze žuly.Most se stavěl v letech 1897 - 1899. První vlak tudy projel 1. května 1900. Pracovali na něm dělníci z celé Evropy, zejména Italové. Most nikdy nebyl opravován, přestože přes něj denně projede okolo třiceti vlaků. Pod viaduktem se můžete projít kdykoli anebo se po něm projet "Posázavským pacifikem".
  • Debrník

    Debrník

    Hlavatce, 39173

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Zámek Čechtice)

    Vesnice na severním okraji Soběslavských Blat. Stojí zde celá řada krásných usedlostí, pravděpodobně od stavitele Šocha.  Debrník byl v roce 2004 vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

    Leží 2 km jižně od Železné Rudy a je součástí správního území města. Původně zde byl pouze les, ve kterém se roku 1774 usadili skláři. Později vznikla u sklárny vesnice. Název Debrník pochází ze slovanského základu debř, což je hluboké údolí. Roku 1779 byl na Debrníku Hafenbrädlem postaven zámeček, který daroval své dceři Alžbětě Hafenbrädlové, což byla huťmistrová vlastnící skelné hutě v Alžbětíně. Po ní pojmenovaném místě roku 1825. V kapli s výzdobou z hafenbrädlovských skláren jsme mohli nalézt ostatky sv. Konstantina ve skleněné rakvi, kterou Alžběta Hafenbrädlová koupila v Římě za 35 000 zlatých. V zámečku, po jeho zakoupení Hohezollerem i s celým kamerálním lesem, byly kanceláře a obydlí nadlesního. Z Železné Rudy vede k tomuto místu zeleně značená turistická trasa. Dostupné pouze pěšky celý rok Nejvyšší vrchol Debrnické hornatiny. Měří 1337 metrů. Nachází na německo-české státní hranici. Tento vrchol se také často nazývá Laka, nebo Plesná. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Hrad Oheb

    Hrad Oheb

    Seč, 53805

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Zámek Čechtice)

    Romantická zřícenina gotického hradu Oheb stojí na vysokém skalnatém ostrohu nad Sečskou přehradou. Hradní zřícenina Oheb se nachází na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Dochovalo se mohutné torzo věžovité brány, zřícenina věže na jižním výběžku ostrohu a zbytky dělových bašt. Zříceniny hradu Oheb jsou volně přístupné. Nepravidelný půdorys hradu, o němž je zmínka již roku 1405, byl dán nerovnostmi terénu. Ve směru snadného přístupu, tj. z východu, odděloval hrad od okolí široký příkop a val. Dosud se nad ním zachovala část věže s valeně sklenutou bránou, která byla vstupem do hradu. Uvnitř hradeb, byla pravděpodobně jediná, snad věžovitá, obytná budova.

    Hrad založil kolem roku 1400 Ješík z Popovce, který odtud podnikal loupeživé výpady do okolí. Po roce 1421 hrad držel vůdce orebského bratrstva Hynek Krušina z Lichtemburku. Potom se zde vystřídalo několik majitelů. Ještě po roce 1469 byl vybudován pás opevnění, ale již po roce 1499 byl hrad opuštěn a zpustl. Po roce 1628 o něm mizí veškeré zmínky. V třicátých a čtyřicátých letech 19. století se Vincenc Karel Auerspek snažil dobovými úpravami objekt zpřístupnit.

     

  • Vildštejn u Seče

    Vildštejn u Seče

    Seč, 53807

    (ve vzdálenosti 49,5 km od Zámek Čechtice)

    Nad malým tunelem u hráze Sečské vodní nádrže najdete zříceniny hradu Vildštejn. Hrad byl vybudován pravděpodobně v 13. století, rozšířený ve 14. století, ale již kolem roku 1450 je zmiňován jako pustý. Dnes stojí na místě jen zbytky bašty na jihozápadním okraji a několik dalších trosek zdí původního paláce. Poslední část věže hradu byla stržena ve 40. letech 20. století. Pozemky kolem zříceniny jsou součástí provozního objektu vodohospodářů, tudíž lze Vildštejn oficiálně obdivovat pouze z hráze přehrady.

  • Kostel sv. Petra a Pavla Říčany

    Kostel sv. Petra a Pavla Říčany

    Masarykovo náměstí 70, Praha, 25101

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Zámek Čechtice)

    Barokní kostel se nachází v Říčanech a z původní gotické stavby se zachovaly přízemí boční věže. Původní gotický kostel byl vystavěn na počátku 18. století. Marie Pachmajerová do věže nechala zhotovit sochy svatého Petra a Pavla.
  • Žižkova mohyla

    Žižkova mohyla

    Žižkovo Pole, 81202

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Zámek Čechtice)

    Mohyla připomíná českého válečníka a husitského vojevůdce Jana Žižku z Trocnova. Jednu z nejslavnějších postav české historie. Nachází se nedaleko města Přibyslav na Vysočině. Byla postavena v roce 1874 stavitelem ing. Josefem Šupichem podle návrhu architekta Wiehla. O velikosti svědčí rozměry její čtvercové základny 5x5 a sahá do výšky necelých 15 metrů.
  • Hrad Roštejn

    Hrad Roštejn

    Doupě 1, Doupě, 80725

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Zámek Čechtice)

    Hrad se nachází v lesích asi 30 km jihozápadně od Jihlavy. Jeho dominantou je vysoká sedmiboká věž. Byl vystavěn v gotickém slohu na počátku 14. století. Později mu bylo přistavěno předhradí, které zničili husité. V 16. století byl upraven na lovecké sídlo. Nyní je neobydlený.
  • Radnice Přibyslav

    Radnice Přibyslav

    Přibyslav, 58222

    (ve vzdálenosti 50,0 km od Zámek Čechtice)

    Přibyslavská radnice na Bechyňově náměstí byla slavnostně otevřena 8. září 2001. Budova radnice stojí na místě bývalé měšťanské školy z roku 1834, která později sloužila radnice až do roku 2000, kdy byl objekt demolován. Základní kámen budovy nové radnice byl položen 7. srpna 2000. Projekt vytvořil ing. arch. Pavel Maleř z Pardubic. Kancelář starosty je minigalerií s obrazy Romana Podrázského, které zachycují historii Přibyslavi. Radniční sklepy jsou původní pivovarské, které nyní slouží jako výstavní prostory v září při tradičním Mlékárenském dni v Přibyslavi a v říjnu při Výstavě ovoce zeleniny a brambor přibyslavska.
WEB UKLADÁ COOKIES

Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies na Váš počítač.